Alain-Fournier: Kouzelné dobrodružství

Dvanáctidílná četba na pokračování z románu francouzského spisovatele. Z překladu Jaroslava Zaorálka připravila Anežka Charvátová. Účinkuje Miroslav Táborský. Hudebně spolupracovala Eva Nachmilnerová. Režie Markéta Jahodová. (Délka jednotlivých dílů 26 - 29 min.)

Autor Kouzelného dobrodružství, prozaik, esejista a básník Alain-Fournier, vlastním jménem Henri Alban-Fournier (1886 - 1914), pocházel z učitelské rodiny. Studoval literaturu a padl krátce před svými osmadvacátými narozeninami v prvním roce 1. světové války u Verdunu. Jeho jediný román, "Kouzelné dobrodružství" - oslava lásky, mladosti a snění, citlivě zachytil obraz citového života mladých lidí na přelomu 19. a 20. století a ovlivnil cítění řady generací. Až nám budou některé okamžiky této četby připomínat tu středověkého Percivala, tu romantizmus či tzv. iniciační román, nezapomínejme, že pramenem zdaleka nejhlubším je přeze všechno skutečná událost z autorova života. Devatenáctiletý Alain-Fournier spatřil jednu dívku - Yvonnu de Quivrecourt a zůstal jí a její krásou fascinován po celý svůj krátký život. Po letech se s ní setkal, když už byla vdaná.

Jediný román Alaina-Fourniera "Kouzelné dobrodružství" vyšel v roce 1913 a bývá označován jako jedna z nejkrásnějších knih o složitých cestách dětství a dospívání.

Albertová, Helena: Arachné

Altendorf, Wolfgang: Dům na stráni

Dům na stráni německého spisovatele Wolfganga Altendorfa (1921 - 2007) je hra napůl baladická, napůl napínavá až hororová. Příběh se odehrává v zapadlém venkovském koutě, kde došlo k ne zcela objasněné vraždě.

Andersen, Hans Christian: Pohádky

Dánský spisovatel Hans Christian Andersen psal romány, básně, divadelní hry, ale nejznámější je svými pohádkami.

Arbes, Jakub: Pomeranč

Povídka inspirovaná francouzskou revolucí z roku 1871.

Arbes, Jakub: Zbožný Tomáš

Povídka českého spisovatele a žurnalisty.

Arendtová, Hannah: Totalitarismus u moci

Úryvek ze studie americké politoložky a publicistky německo-židovského původu. Hannah Arendtová byla žákyní významných osobností 20. století, mezi jinými i slavného Martina Heideggera. Před válkou utekla z fašistického německa a dostala se až do Ameriky, kde později začala přednášet na univerzitách. Proslavila se nejvíce svou kritikou totalitních režimů (kniha Původ totalitarismu), zvláště srovnáním nacismu se stalinismem. (11 min)

Aristotelés: O přátelství

Z překladu Rudolfa Mertlíka připravil Václav Cibula. Účinkuje Jiří Adamíra. V roce 1967 natočil režisér Václav Špidla (14 min).

Významnou součástí Aristotelova díla jsou etické spisy, z nichž nejdůležitější je tzv. Etika Nikomachova - desetidílný spis, který projednává základní otázky lidské morálky. V osmé a deváté knize jedná Aristotelés o přátelství, které je podle něho jedním ze základních a nejdůležitějších vztahů vůbec. Podle Aristotela právě přátelství dává člověku velkou část smyslu jeho života a dovoluje mu, aby za pomoci skutečných přátel dosáhl toho, na co by sám nestačil.

Aškenazy, Ludvík: Beethoven

Příběh Měsíční sonáty
Rozhlasová mikrohra o Beethovenově lásce, která se proměnila v hudební inspiraci.

Aurelius Antoninus, Marcus: Hovory k sobě (4 díly)

Čtyřdílné čtení ze stejnojmenné knihy římského císaře a filozofa Marka Aurelia Antonina. S použitím překladu Rudolfa Kuthana připravil a v úvodu hovoří Rudolf Matys. Účinkuje Rudolf Kvíz. Režie Hana Kofránková. (Délka jednotlivých dílů 13-14 min.)

Balabán, Jan

"Rozum se musí namáhat, aby srdce vidělo přesně."

Medailon k nedožitým padesátým narozeninám spisovatele Jana Balabána (*29. 1. 1961), autora knihy roku 2010 "Zeptej se táty" (podle ankety Lidových novin). Tento výrazný český spisovatel zemřel náhle 23. dubna 2010.

Bandello, Matteo - rozmarné novely

Matteo Bandello (1485 - 1561) je italský spisovatel šestnáctého století, bývá nazýván "lombardským Boccacciem". Poslechnout si můžete jeho povídky Půjčka za oplátku, Malíř a pirát, Moudrý paroháč, Podivuhodný příběh, Zaživa pohřbený (jiné převyprávění Podivuhodného příběhu).

Bárta, Miroslav: Žijeme v přelomové době

Jaké znaky svědčí o historickém přechodu? Kam směruje naše civilizace? Co přináší vědecký výzkum k poznání velkých historických procesů? Umíme vědcům naslouchat?

Na tyto a podobné otázky odpoví pořad s profesorem Miroslavem Bártou, ředitelem Českého egyptologického ústavu a editorem úspěšných publikací Kolaps a regenerace a Civilizace a dějiny. (58 min)

Když v roce 2011 vydalo nakladatelství Academia osmisetstránkový sborník Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur, kniha se ihned stala bestsellerem. Nepřestala jím být ani po třech letech – předvánoční dotisk v roce 2013 byl ihned rozebrán. Sborník, jehož iniciátory a editory byli egyptolog a archeolog prof. Miroslav Bárta a historik obecných a světových dějin prof. Martin Kovář, přinášel soubor studií 33 předních českých vědců mnoha oborů na téma minulosti, současnosti a budoucnosti tzv. komplexních, tedy složitých společností. Jaké byly příčiny jejich zániku?

Skutečně lidské civilizace zanikají, anebo se spíše transformují, proměňují svou vnější podobu? Má jejich vznik, vývoj, vrchol a úpadek obdobné rysy v plynutí času a na různých místech planety? Jsou konečná fáze a následující změna nevyhnutelné? Jaké jsou příznaky vyčerpání? V jakém stupni se nachází současná euroamerická civilizace? Je možné civilizačnímu kolapsu předejít, anebo aspoň podstatně zmírnit jeho negativní důsledky? Na tyto a podobné otázky se čeští vědci pokusili odpovědět. Navazovali přitom na vědeckou diskusi, která v mezinárodním měřítku probíhá už dvě desítky let, jejich široký mezioborový záběr však byl ve světě ojedinělý.

Na publikaci Kolaps a regenerace svým způsobem navázala další kniha editorů Miroslava Bárty a Martina Kováře, vydaná nakladatelství Academia koncem minulého roku. Má název Civilizace a dějiny a podtitulek Historie světa pohledem dvaceti českých vědců. Badatelé z různých oborů humanitních a přírodních věd si tentokrát předsevzali ohromný a opět ojedinělý úkol: podat průřezové pohledy na nejvýznamnější světové civilizace vždy v určitém společném časovém období. V druhé části se pak kniha zabývá některými hlavními stránkami lidských dějin.

Bass, Eduard: Fanynka

Extrovertní a rozmařilé děvče, které si sice přeje usadit se, ale nedaří se jí to. Užívá si, a proto její vztahy dopadají tak, jak dopadají. Taková je hlavní hrdinka povídky Eduarda Basse Fanynka.
Povídka. Účinkují Martin Hruška, Petra Hobzová, Martin Kubačák a Ctirad Götz. (29 min)

Bass, Eduard: Klapzubova jedenáctka

Vyprávění o nejslavnějším fotbalovém mužstvu. Z autorovy sportovní povídky čte Karel Höger.
V Čechách zjevně neexistuje a neexistoval fotbalový klub, jehož skóre by bylo 122:0. A kdo ví, najde-li se trenér, jehož mottem by bylo: "Bez dlouhého dechu a klidného srdce je každé cvičení zabiják" a nebo "Člověk musí pořád chtít něco víc a někam výš, po celý život." To byly myšlenky, které svým jedenácti synům vštěpoval chalupník Klapzuba. Ono vůbec zamyšlení nad etikou a profesionalitou sportu není v dnešní době na škodu. A když je navíc podáno tak vlídnou a humornou formou, jakou dokázal vykouzlit Eduard Bass, je "vyhráno".

Bass, Eduard: Martička

Humoristická povídka českého spisovatele.

Bass, Eduard: Ženské i mužské historie

Humoristické povídky "Žluté plerésy" a "Strugglův zákon".

Bécquer, Gustavo Adolfo: Hora duchů, Miserere, Polibek, Varhany mistra Péreze

Tajuplné a strašidelné pověsti španělského romantika. Účinkují Boris Rösner, Antonie Hegerlíková, Radek Valenta a další. (Délka nahrávek 24, 31, 29 a 45 min.)

Gustavo Adolfo Domínguez Bastida, známý jako Gustavo Adolfo Bécquer (1836 - 1870), byl španělský romantický básník a prozaik. Pro jeho prózy je typická venkovská tematika nebo inspirace ze španělských pověstí.

Bednář, Kamil: Mstivý návrat

Rozhlasová hra na motivy Robinsona Jefferse. Rozhlasová úprava a režie Josef Melč. Hudba Marek Kopelent.

Osoby a obsazení: Hoult (Petr Haničinec), Matka Reine (Dana Medřická), Bull Gore (Vladimír Šmeral), David (František Krahulík) a Moro Soto (František Smolík). Natočeno v roce 1965 (64 min).

Bellová, Hilary: Vlčí ukolébavka

Mrazivý příběh současné australské dramatičky odkrývající příčiny dětské kriminality. Ve hře si zaslouží pozornost skvělý výkon Bereniky Kohoutové jako představitelky titulní role devítileté Lízy.

Benni, Stefano: Velký Pozzi

Knižním debutem italského spisovatele Stefana Benniho (*1947) je Bar Sport (1976). Je to dnes jeden ze základních kamenů moderní italské humoristické prózy.

Bezruč, Petr: Letěl jsem žitím jak švec, jenž se nerad blýská...

Úryvky z Bezručova dopisu literárnímu historikovi Miloslavu Hýskovi. Účinkuje Jaroslav Kuneš (14 min).

Blahoslav, Jan: Česká řeč jest pěknější než jiné...

20. února 1523 (před téměř pěti sty léty) se narodil Jan Blahoslav, biskup Jednoty bratrské, teolog, historik, překladatel, filolog, hudebník, pedagog, znalec rétoriky, gramatik. Ve svém biskupském úřadu se stal přesvědčeným obhájcem vzdělání. Z jeho spisu Filipika proti misomusům (1567) je patrné, že vzdělání pokládá za jednu z nejdůležitějších složek českého kulturního života.

Jan Blahoslav přispěl k úrovni českého jazyka nejen svým překladem Nového zákona (1564), ale také prací na Gramatice české (1571), ke které se volně vážou i jeho výklady o mluveném jazyce obsažené ve studii nazvané Vady kazatelů (Vitia concionatorum, 1570-1). A zřejmě málokdo si vzpomene, že byl také tvůrcem prvního českého slabikáře, kterému dal název, který se dodnes užívá.

Účinkuje František Derfler. (13 min)

Bloy, Léon - eseje

Názvy esejů: Století mršin, Očekávám vandaly a svatého ducha, Lid boží ve 20. století, Moudrost měšťáka, Nářek meče, Umění - životodárná a svatá věc! (Účinkují Josef Somr a Michal Pavlata.)

"Léon Bloy je chrlič katedrály, který vrhá vody nebes na dobré i na zlé." Takto charakterizoval francouzský literární kritik a spisovatel Barbey d’Aurevilly svého žáka - autora románu Chudá žena.

Léon Bloy (1846-1917) byl proslulým pamfletistou a kritikem soudobé společnosti. Napsal řadu knih, deníkových zápisků, psal povídky, je autorem dvou románů. Svým knihami, názorovou nesmiřitelností a myšlenkovou hloubkou ovlivnil řadu osobností, u nás především staroříšského vydavatele a překladatele Josefa Floriana. Bloy žil stranou literárního života, neustále byl nucen řešit finanční nesnáze, svými nesmiřitelnými výpady si udělal mnoho nepřátel. Bojoval s odzbrojující upřímností proti nenáviděné soudobé společnosti, proti laxnosti církve, proti materialismu a měšťáctví.

Böll, Heinrich: Doktora Murka sebraná mlčení

Povídka z rozhlasového prostředí o pomstě, strachu i sběratelské vášni, která spočívá ve sběru kousků magnetofonových pásků, na nichž je nahrané mlčení. Účinkuje Michal Bumbálek. (27 min)

Böll, Heinrich: Hodina v rodném městě

Hra o účtování s válečnou minulostí. O hře Heinricha Bölla "Hodina v rodném městě" se soudilo, že byla díky kontroverznosti autora po roce 1968 zničena, a tak ji Josef Červinka na počátku 90. let natočil znovu. Nedávno se ale staré kotouče našly. (Verze z r. 1962 - 50 min; verze 1993 - 55 min)

Böll, Heinrich: Irský deník

Cestovní deník - Heinrich Böll a jeho Irský deník. Účinkuje Aleš Vrzák. (29 min)

Böll, Heinrich: Když válka skončila

Povídka z roku 1962. Účinkuje Bronislav Kotiš. (26 min)

Böll, Heinrich: Vlak dojel přesně

Desetidílná četba na pokračování z válečného dramatu nositele Nobelovy ceny za literaturu. Hrdinou první rozsáhlejší prózy Heinricha Bölla "Vlak dojel přesně" je mladičký voják Andreas, který je posedlý myšlenkou, že jeho odchod ze života se nezadržitelně blíží. Před svou smrtí zůstává zcela bezbranný a trápí se touhou po životě, jehož krásu si teprve začal uvědomovat.

Účinkuje Petr Jeništa. (10x cca 30 min)

Bondy, Egon: Kratés

Kratés je název povídky, jíž chtěl v roce 1988 Egon Bondy, filozof, básník a prozaik, postihnout starořeckého myslitele Kratéta, jenž byl následovníkem slavného zastánce kynismu Díogena ze Sinópy. (28 min)

Borovský, Karel Havlíček: Publicista Karel Havlíček Borovský

Výbor z Havlíčkových článků v České včele, Pražských novinách a Slovanu. Texty, jež jsou vzorem každému modernímu novináři.

Borovský, Karel Havlíček: Statečnost politická

Vzrušenou atmosféru revolučních dnů roku 1848, ale i útlum revolučního nadšení, které nastalo o rok později, zrcadlí texty Karla Havlíčka Borovského.

Bréal, Pierre Aristide

Pierre Aristide Bréal byl úspěšný dramatik a scénárista poválečné Francie. Možná si vybavíte jeho film Husaři (Les Hussards), kde si spolu zahráli Bourvil a Louis De Funes. (Externí odkaz.)

Brković, Balša: Soukromá galerie

Výběr ze stejnojmenné knihy současného černohorského spisovatele. Z překladu Jana Kravčíka připravila Dagmar Oravová. Účinkují Lukáš Hlavica, Zdeňka Sajfertová a Bruno Aguas. Režie Vlado Rusko (29 min).

Buber, Martin: Já a Ty

Z překladu Jiřího Navrátila připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (13 min).

Martin Buber (1878 - 1965) byl židovský filozof rakouského původu. Na základě biblického svědectví dochází Buber k závratnému rozpoznání, že v každém lidském "Ty" se s námi setkává "Ty" Boží. Roku 1923 vydal své nejznámější dílo "Já a Ty", věnované filozofii individuálního vztahu s druhou osobou.

Büchner, Georg: VOJCEK

Přeložil Ludvík Kundera. Rozhlasová úprava a dramaturgie Hynek Pekárek. Hudba Michal Rataj. Režie Aleš Vrzák. Osoby a obsazení: Vojcek (Martin Finger), Ondřej, Vojckův kamarád (Jaroslav Plesl), Marie (Magdaléna Borová), Doktor (Ladislav Frej), Hejtman (Václav Vydra) a další. Natočeno v roce 2009. (45 min.)

"Vojcek" od Georga Büchnera je v lecčems záhadný a nedořečený příběh o vojákovi, který ze žárlivosti zabije svou milou.

Bulharské lidové pověsti, legendy a vyprávění

Z překladu Hany Reinerové připravila Magdalena Boušková. Účinkují Taťjana Medvecká a Michal Pavlata. Režie Petr Adler.

V bulharském lidovém vyprávění lze vysledovat turecké i slovanské kulturní vlivy. Bulharské pohádky mají tak, oproti západní tradici, mnohem blíže k pohádce orientální. Bulharská lidová vyprávění dnes známe díky folkloristům, kteří je sepisovali v 50. a 60. letech 20. století. Obsah:
1. Rumena vojvodkyně (09:44)
2. O Krali Markovi (11:14)
3. O bojích s Turky (09:36)
4. O silných ženách (10:45)
5. O chytrosti a jiných vlastnostech (10:15)

Bulyčov, Kirill: Haló, je tam Nina?

Povídka ruského historika a spisovatele, který ani v této povídce nezapře, že mu světovou popularitu přinesly práce v žánru science-fiction. Vybráno z antologie "Maják na útesu Delfínů" věnované sovětské vědeckofantastické povídkové tvorbě.

Bulwer-Lytton, Edward George: Strašidelný dům

Edward George Earle Lytton Bulwer-Lytton (1803 - 1873) byl především politikem ze staré aristokratické rodiny, zastával četné úřady a získal mnohé pocty. Přitom byl také velmi plodným spisovatelem, v první polovině 19. století dokonce velmi populárním.

Camus, Albert: Mor

Své stěžejní dílo "Mor" koncipoval Albert Camus jako románovou kroniku alžírského města Oran, v němž vypukne mor a obyvatelstvo se ocitne ve stavu naprosté izolace. Na konci srpna 1942 si Albert Camus napsal do svého deníku: "Mor. Nemůžu se z toho dostat. Příliš mnoho 'náhod' při psaní. Je třeba se striktně držet myšlenky. Cizinec zpodobuje obnaženost člověka tváří v tvář absurditě. Mor hlubinnou rovnocennost individuálních hledisek tváří v tvář téže absurditě. Je to pokrok, který bude zpřesněn v dalších dílech. Mor však mimo to dokazuje, že absurdita ničemu neučí. To je definitivní pokrok."

Účinkují: Ivan Trojan, František Němec, Jan Hartl, Tomáš Töpfer, Ladislav Frej, Michal Pavlata a další. (111 min)

Carling, Finn: Smrt papouška

Povídka norského spisovatele.

Cato, Marcus Porcius: Morální naučení

Z překladu Evy Stehlíkové připravil Václav Cibula. Účinkuje Radovan Lukavský. Režie Václav Špidla (14 min).

Marcus Porcius Cato byl římský konzervativní státník, spisovatel, řečník a také slavný obránce tradičních hodnot. Narodil se v roce 234 př. n. l. a vyrůstal v ne právě nejbohatších poměrech. I přesto získal poměrně kvalitní vzdělání a účastnil se všech žebříčků úředního postupu, i když jako "homo novus", čili "nový člověk" - tedy bez slavných předků, měl poněkud těžší úděl než nositelé slavnějších jmen. Svůj přídomek Cato získal později pro své řečnické schopnosti, neboť "catus" znamená v latině zkušeného nebo velmi chytrého člověka. Vrchol Catonovy slávy nastává roku 184 př. n. l., kdy se stává censorem a je to právě on, kdo se stal rozhodně nejslavnějším censorem římských dějin. Ve svém úřadě velmi přísně hodnotil veřejnou morálku a prosazoval její navrácení do starých kolejí, tedy cestu zpět k ctnostem a tradicím předků. Cato je také jedním z prvních římských spisovatelů. Jeho jediné, plně dochované dílo "De agricultura" (O rolnictví) je vůbec nejstarším latinským prozaickým spisem, který se nám dochoval. Bohatá byla i Catonova dráha v oboru řečnictví, dnes máme k dispozici pouhé zlomky z jeho řečí, ale Cicero jich znal ještě stopadesát.

Catullus, Gaius Valerius: Veršíky a verše

C. Valerius Catullus žil mezi roky 87 - 54 př.n.l. Byl představitelem mladořímské básnické školy, tzv. neoteriků. Jeho poezie nám i dnes může připadat někdy velmi moderní. Catullovy "Veršíky a verše" nám přes propast dvou tisíc let, jež mezitím uplynuly, hravě i naléhavě připomínají, že všichni citliví lidé, a tudíž i básníci, jsou si navzájem současníky.

Cervantes y Saavedra, Miguel de: ROZVODOVÝ SOUDCE

Drobná hříčka s barvitým dobovým a místním koloritem na věčně aktuální téma manželství a rozvodu. (25 min)

Cibula, Václav: Aucassin a Nicoletta

Ve městě Beaucaire [bókér] žije mladý princ Auscassin [ókasén] a také Nicoletta - dívka, kterou koupil jeden hrabě, u něhož nyní žije, od Saracénů a přijal ji za svou. Oba se do sebe zamilují, ale Aucassinův otec, hrabě Garin z Beaucairu, jejich lásce nepřeje, protože by rád našel synovi manželku mezi královskými dcerami. Povolá tedy svého místohraběte, u kterého Nicoletta žije, a nařídí mu, aby ji odvezl pryč z města. Kdyby ji Aucassin jen jedenkrát zahlédl, dal by ji upálit a místohraběte by také čekal zlý trest. Nakonec hrabě své požadavky o něco zmírní a souhlasí s tím, aby byla Nicoletta zavřena ve věži, kam nebude mít Aucassin přístup... Starofrancouzský příběh ze 13. století, v němž zapovězená láska je přes mnohá protivenství a odloučení nakonec naplněna, pro rozhlas přepsal Václav Cibula. (78 min).

Cibula, Václav: Pražské pověsti

Václav Cibula byl prozaik, dramatik, překladatel z francouzštiny a španělštiny a dlouholetý rozhlasový redaktor. V Českém rozhlase inicioval od 60. let celou řadu rozsáhlých projektů, např. Antickou knihovnu, Etickou knihovnu či Fonogramy, které se vysílají dodnes. Jako spisovatel proslul převyprávěním pohádek, mýtů, legend a pověstí románské Evropy a čtenářský úspěch měly rovněž jeho pragenzie, především populární "Pražské figurky" a "Pražské pověsti".

Cicero, Marcus Tullius: O povinnostech

Z překladu Jaroslava Ludvíkovského připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (15 min).

Crescenzo, Luciano de: Heleno, Heleno, má lásko

Italský spisovatel s humorným, někdy až ironickým odstupem rekonstruuje klíčové události trójské války, ukazuje lidské jádro homérských postav a nahlíží na ně očima našeho současníka.

Z knihy vydané nakladatelstvím Dokořán připravila a uvádí Karolina Křížová. Nahrávky z Českého rozhlasu ve formátu mp3.

Čapek, Josef: Kulhavý poutník

Úryvek ze stejnojmenné knihy. Připravil Rudolf Matys. Účinkují Jaromír Spal a Leo Spáčil. Režie Vladimír Tomeš. (11 min.)

Čapek, Josef: O srdci člověka

Připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (15 min).

Jednou z nejvzácnějších knih v české próze třicátých let je kniha "Kulhavý poutník" Josefa Čapka, v níž autor rozjímá o smyslu životního putování. Kniha je doslova prozářená vřelým citem člověka, který měl velké srdce a dětskou pokoru a byl neobyčejně citlivý a vnímavý ke všemu živému.

Čapek, Karel: Apokryfy

Příběhy s biblickou tématikou.

Čapek, Karel: Povídky

Kriminální příběhy Karla Čapka (Spolek věřitelů barona Biháryho, Rekord, Pád rodu Votických, Zmizení herce Bendy),

Čapek, Karel: Povídky z jedné i z druhé kapsy

Kriminální příběhy. Účinkují Jiří Sovák, František Filipovský, Petr Kostka, Carmen Mayerová, Karel Höger, Luděk Munzar a Nelly Gaierová. Improvizace na harmoniku Josef Konšal. Hudbu Jaroslava Ježka vybral Vladimír Truc. V roce 1975 natočil režisér Jiří Horčička (116 min). Audio ve formátu mp3.

Čapek, Karel: TOVÁRNA NA ABSOLUTNO

Dvoudílná rozhlasová adaptace vědeckofantastického románu Karla Čapka.
Díl 1. - Inzerát.
Díl 2. - Největší válka.
Dramatizace Jan Pišta. Hudba Jiří Strohner. Dramaturg Pavel Minks. Stereoscénář Jiří Horčička a Karel Nedorost. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: G. H. Bondy, průmyslník (Jiří Adamíra), Kuzenda, strojník (Vlastimil Brodský), Msgre Linda, světící biskup (Petr Haničinec), Elen Machátová, Bondyho snoubenka (Gabriela Vránová), ing. Rudolf Marek, vynálezce (Rudolf Hrušínský st.) a další. Natočeno v roce 1988 (72 + 73 min).

Na zažloutlých listech jednoho rozhlasového scénáře z roku 1988 se píše v dolní části úvodní strany toto: "Dramatizace utopického románu Karla Čapka napsaného na počátku dvacátých let s akcentem na protiválečný charakter díla. Historie vynálezu, který se stal příčinou jaderné zkázy lidstva." Fejetonový román "Továrna na absolutno" napsal Karel Čapek přesně v roce 1922. Podobně jako v ostatních Čapkových fantaziích zajímá autora především celkový dopad převratných objevů na jednání a myšlení lidí.

Čapkovi, Josef a Karel: LÁSKY HRA OSUDNÁ

Rozhlasová úprava a režie Hana Kofránková. Hudba Petr Mandel, dramaturg Martin Velíšek.

Osoby a obsazení: Giles (Jaroslav Plesl), Trivalin (David Novotný), Dottore (Jaroslav Kepka), Scaramouche (Michal Pavlata), Brighella (Viktor Preiss), Zerbine (Růžena Merunková), Isabella (Klára Sedláčková-Oltová), Prolog (Aleš Procházka). Natočeno v roce 2008. (54 min.)

Bratři Čapkové napsali "Lásky hru osudnou" v roce 1910, to bylo Josefovi 23 a Karlovi 20 let. V té době se sblížili s okruhem mladých umělců, kteří se scházeli v kavárně Union. Bratři byli tak nerozluční, že si pro ně kdosi vymyslel erb - značku firmy Solingen s obrázkem dvojčat.

"Zjev obou bratří naprosto kontrastoval s dandyovskou, světáckou, metropolitní pózou jejich próz, neboť v Unionce vystupovali oba v stejných, studentsky šitých šatech, hnědých jako mléčná čokoláda, se stejnými občanskými buřinkami, pleť obou byla zdravě zardělá a tmavé vlasy pečlivě k lebce přičísnuté, takže ve všem všudy byli téměř ztělesněním svěžesti a zdraví a hlavně prostoty a snad i venkovanství." (František Langr)

V letech 1908 a 1909 navštívili bratři centra secese Mnichov a Vídeň. Na jaře roku 1910 odjíždí Josef Čapek na studijní pobyt do Paříže, 27. října téhož roku se Karel Čapek stává studentem berlínské univerzity.

"Lásky hra osudná" byla otištěna v časopise Lumír v roce 1911, knižně vyšla poprvé v prvotině "Zářivé hlubiny a jiné prózy" roku 1916. Na profesionální jeviště se hra dostala až v roce 1930, kdy ji uvedl režisér Jiří Frejka ve výpravě Vlastimila Hofmana, s hudbou Miroslava Ponce, ve studiu Národního divadla na scéně Stavovského divadla.

Příběh hry, příběh osudné lásky ve své stavbě čerpá z komedie dell'arte, zejména ve volbě typů, ale stejně silná je jeho inspirace v pozdně secesní dekadentní estetice. Našli bychom zde i styčné body s expresivní německou a groteskní italskou pirandellovskou dramatikou. Vše uplatněno se vší ironií mládí obou bratří. Audio ve formátu mp3.

Čechov, Anton Pavlovič: Cestující první třídy

Povídka. Připravila Hana Soukupová. Účinkuje Petr Šporcl. Režie Luboš Koníř. Připravily České Budějovice. (25 min.)

Čechov, Anton Pavlovič: Čarodějnice

Příběh, v němž hlavní roli hraje tajemství. Hra Čarodějnice se od nejslavnějších Čechovových her liší tím, že jde vlastně o malý psychologický horor.

Čechov, Anton Pavlovič: Voloďa

Povídka Antona Pavloviče Čechova Voloďa je mistrovskou variací na častý námět - nezkušené mládí se nedokáže vyrovnat s cynismem dospělých. Sedmnáctiletý student Voloďa se, ve zdánlivě lehkým perem napsaném vyprávění, stane obětí své vlastní matky a její lehkomyslné přítelkyně.

Černý, Tomáš: Tajemství mechem zarostlá

Reportážní dokument o výsledcích dvacetiletého archeologického průzkumu středověkého hradu Skály u Nového Jimramova. Procházka zříceninou, která byla bojištěm, v doprovodu novodobého objevitele tohoto místa, archeologa Ludvíka Belcrediho. Příběh o hrdosti, zdivočelých husitech a jednom prstenu, který by mohl vyprávět. (67 min)

Daněk, Oldřich: Přepadení Národní banky

Komedie o rafinovaném podvodu a loupeži, jejíž strůjci se kryjí maskami předstírané mravnosti. Původní rozhlasová komedie parodující postupy gangsterských příběhů. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Horčička. Osoby a obsazení: Albert, správce vězení (Valtr Taub), ministr spravedlnosti (Jiří Němeček), sekretářka Jitka (Alena Vránová), Josef Stein (Ilja Racek), Táta (Karel Máj), Beno Valdman (Ivo Gübel), pan Grencl (František Filipovský), Alena Broková (Karolína Slunéčková), hlasatel (Milan Mach), tichý úředník (Josef Chvalina) a další. (58 min.)

Daudet, Alphonse: Obrana Tarasconu

Povídka francouzského spisovatele. Z překladu Jaroslava Šonky připravil Petr Turek. Účinkuje Josef Somr. Režie Ivan Chrz. (21 min.)

Deml, Jakub: Strašidlo

Tajuplný příběh z pera kněze, spisovatele a básníka. Z povídkové knížky Česno vybral Dominik Mačas. Čte Jiří Samek. Režie Miroslav Buriánek. Připravila Plzeň. (27 min.)

Démokritos: O mravní odpovědnosti

Z překladu Karla Svobody připravil Václav Cibula. Účinkuje Jiří Adamíra. Režie Václav Špidla. Natočeno v roce 1966. (14 min).

Démokritos, jeden z největších antických filozofů, se narodil kolem roku 460 př. n. l. v Abdéře. Rozpracoval tzv. atomistickou filozofii, což byl jeden z nejvýraznějších systémů starověku. Proslulý byl Démokritův výrok, že by raději nalezl jeden jediný příčinný výklad, než aby získal perské království. Napsal více než šedesát spisů, věnoval se matematice, astronomii, zeměpisu, hudbě, poezii, medicíně a etice. Z jeho díla se zachovaly převážně právě texty filozofické. Démokritos byl jedním z prvních filozofů, kteří se etice věnovali systematicky. Ve svém díle "O mravní odpovědnosti" vyvozuje pravidla jednání důsledně ze vztahů mezi lidmi. Vyslovil pozoruhodné názory o vztahu občana ke státu, o vztahu k přátelům, o mravní odpovědnosti.

Démonovy povídky (indické zkazky)

Sedm příběhů vybraných ze zkazek indických vypravěčů. Ze sánskrtského originálu přeložil Oldřich Friš. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Účinkuje Lukáš Hlavica. Režie Vladimír Gromov. Natočeno 2009. (Délka jednotlivých dílů 13-14 min.)

Dexter, Colin: Kritická čtvrthodinka

Kritická čtvrthodinka patří mezi díla jednoho ze zřejmě nejslavnějších současných autorů detektivních románů v Anglii. Jejich hlavní postavou je inspektor Morse.

Překlad a dramatizace Jiří Strnad. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Otakar Kosek. Osoby a obsazení: Isaac Morse, šéfinspektor kriminální policie (Josef Vrána), Lennox, detektiv-seržant (Ladislav Špiner), Jim Smith, vedoucí týmu policejních techniků (Robert Žák), dr. Wardová, policejní lékařka (Lída Vlášková) a další. (60 min)

Dickens, Charles: Hlídač

Osud hlídače, pověřeného péčí o železniční signalizační zařízení, se odvííjí na té nejzapadlejší vartě, jakou si umíme představit. Podstatnou roli v něm hrají takové rekvizity, jako jsou světla semaforu, tajemný vjezd do tunelu, předeším však záhadná postava, která se hlídači čas od času zjevuje ...

Dión z Prúsy: O významu filozofie pro praktický život

Myšlenky antického autora a filozofa čte Josef Somr. (13 min).

Dión z Prúsy, zvaný už ve starověku Chrýsostomos, což znamená Zlatoústý, patří k nejvýznamnějším postavám řecké kultury římské doby císařské - tehdy už byla jeho vlast římskou provincií. V souvislosti s politickými procesy za císaře Domitiana byl Dión vypovězen a právě v té době našel ve filozofii oporu pro svůj další život. Čerpal hlavně z děl stoiků a kyniků, své vzory viděl i v Platónovi a Démosthénovi. A své životní poslání pak viděl v tom, aby jako lékař lidských duší léčil lidstvo nejen slovem, ale také svým vlastním příkladem. Podnikl i řadu přednáškových cest po Balkánu a Malé Asii. Některé jeho myšlenky, např. o nutnosti stálého sebezdokonalování či o léčebném účinku mluveného slova, objevujeme dodnes i v moderní psychologii.

Dousková, Irena: O bílých slonech

Irena Dousková je známá jako autorka "Hrdého Budžese".

Doyle, Arthur Conan: Skandál v Čechách

Sherlock Holmes ve službách českého krále potkává ženu, kterou se - proti svým zásadám - nechává okouzlit. Osoby a obsazení: Sherlock Holmes (Viktor Preiss), doktor Watson, jeho přítel (Otakar Brousek), Wilhelm Gottsreich Sigismond z Ormsteinů (Jiří Schwarz), paní Turnerová, hospodyně + služka (Marie Marešová), Irena Adlerová, zpěvačka (Iveta Dušková) a další. (35 min).

Arthur Conan Doyle je otcem nepochybně nejpopulárnějšího detektiva ve světové literatuře - Sherlocka Holmese. 56 povídek a 4 romány dokumentují Holmesovu detektivní kariéru. Ačkoli v Doylově tvorbě představují jen zlomek, získaly svému autorovi největší proslulost.

Sherlockův hrob! Nejapný žert nesmrtelného včelaře?

Rozhlasová reportáž. Ředitel hotelu Du Sauvage a člen švýcarské holmesovské společnosti Ferdinand Salverda provádí redaktora Jiřího Kamena místem smrtelného zápasu Sherlocka Holmese s kmotrem světového zločinu, ďábelským profesorem Moriartym u Reichenbašských vodopádů ve Švýcarsku. (18 min).

"Už mi tak lezl z krku," napsal Doyle v dopise příteli, "že jsem vůči němu choval takové pocity, jako vůči pâte de foie gras, kterého jsem se jednou přejedl tak, že i jméno samo mi ještě dnes zvedá žaludek. Je známo, že Doylův pokus nevyšel - na nátlak čtenářů i vydavatelů po třech letech Holmes ožil. Ukázalo se, že díky své znalosti japonského zápasu unikl z profesorova sevření a přes Lhasu, Mekku, Chartúm a Montpelier se vrátil do bytu na Baker Street 221b.

Velký detektiv v Čechách

Malá výprava za velkým detektivem. Účinkují Rudolf Pellar, Jiří Hromada, Zdeněk Bouček a Markéta Jahodová. (29 min).

"Byl šest stop vysoký a tak hubený, že vypadal ještě vyšší. Oči měl bystré a pronikavé, jeho tenký orlí nos dodával jeho tváři výraz ostražitosti a rozhodnosti. I jeho vyčnívající čtverhranná brada byla známkou energické povahy. Ruce měl stále potřísněné inkoustem a chemikáliemi, ale byly to ruce jemné a citlivé - o tom jsem se mohl častěji přesvědčit, když jsem ho viděl, jak zachází se svým křehkým náčiním." Tak viděl Sherlocka Holmese jeho přítel a obdivovatel, doktor Watson.

O tom, jak, kdy a proč si mladý irský lékař Doyle začal vymýšlet detektivní příběhy, je rozhlasový pořad s názvem Velký detektiv v Čechách.

Dürrenmatt, Friedrich: SOUDCE A JEHO KAT

Napínavý detektivní příběh z pera švýcarského dramatika ve skvělém podání českých herců.

Osoby a obsazení: Hans Bärlach, komisař kriminální policie (Rudolf Hrušínský), Tschanz, kriminalista (Václav Postránecký), Plukovník von Schwendi, vládní rada (Antonín Molčík), Gastmann (Otomar Krejča), Dr. Hungertobel, lékař (Josef Červinka) a další. (68 min).

Durych, Jaroslav: Sen Albrechta Dürera

Od počátku třicátých let 20. století se intenzivně projevuje nábožensky orientovaná tvorba katolických spisovatelů, tzv. Katolická moderna. Zdůrazňovali úctu k zemi a k půdě, k posvěcené tradici a práci, odlišně chápali filozofii českých dějin. Nejvýznamnějšími katolickými autory v období meziválečném byli Jakub Deml, Karel Schulz, Bohuslav Reynek a zejména Jaroslav Durych.

Durych, Jaroslav: Skořice

Povídka Skořice pochází z Durychovy sbírky "Kouzelná lampa". Autor se v ní vyznává ze své lásky ke kraji pod vrchem Třemšínem.

Durych, Jaroslav: Sny

Slova ze sna a do snů. Text Jaroslava Durycha. Připravil Rudolf Matys. Účinkují Jiří Schwarz a Hana Houbová. Režie Vladimír Tomeš. (8 min)

Durych, Jaroslav: Tam

Z krátkých próz Jaroslava Durycha čte Radovan Lukavský.

Durych, Jaroslav: Valdice

Valdice Jaroslava Durycha jsou závěrečnou povídkou z knihy "Rekviem" (1930). Triptych vznikl v úzké souvislosti s prací na rozsáhlé románové trilogii "Bloudění" a vycházel postupně ve dvou celcích. Postava slavného vojevůdce Valdštejna se tak stala svorníkem náročného uměleckého projektu. Povídka Valdice je definitivní tečkou za jeho životem.

Dyk, Viktor: Důvěrná schůze

Povídka českého básníka, prozaika, dramatika, publicisty a nacionalistického politika Viktora Dyka (1877 - 1931).

Edelman, Marek: A byla láska v ghettu

V roce 2010 vydal Volvox Globator v překladu Ireny Lexové knihu Marka Edelmana s názvem A byla láska v ghettu. Podle vyprávění významného polského kardiologa zapsala Paula Sawická příběhy, které se během druhé světové války udály ve varšavském ghettu. Kapitola, která dala název knize, vznikla jako první ze všech textů, protože kromě jiného v ghettu byla i láska, na kterou se ovšem nikdy nikdo neptal.

Účinkují Stanislav Šárský a Vojtěch Šárský. Natočeno v roce 2011. (30 min)

Eisner, Pavel: Perspektivy (+ další úryvky z knihy Chrám i tvrz); Slovo o chvalozpěvech

Fragmenty z autorovy knihy o češtině Chrám i tvrz, vydané roku 1946. "Slovo o chvalozpěvech" je esej z knihy Rady Čechům, jak se hravě přiučiti češtině. Účinkuje Eduard Cupák a Otakar Brousek mladší. (15 + 11 + 5 min).

K češtině patří neodmyslitelně dvojjazyčný literát, překladatel a esejista Pavel Eisner. Z jeho knihy "Chrám i tvrz" pramení tyto úvahy: Autor (tedy Pavel Eisner) je přesvědčen, že jedno potřebné pro češtinu našich dob jsou čeští lidé, kteří by ji vnímali opravdu a do hlubin. Jinými slovy, že nechybí vytříbenost češtině, ale že chybí českým lidem vytříbená jazyková kultura. Proto chce autor svým příkladem pobídnout českého nevědce a neodborníka, aby přemýšlel o mateřštině, aby ji prožíval co nejvědoměji. Autor v tom spatřuje vhodnou cestu právě k té jazykové kultuře, které je nám zapotřebí jako soli.

"Vím, co v této knize říkám. Chci jen jedno: přimět vás, abyste prožívali češtinu vědomě, soustředěně. Ne jako já - zas jinak, po svém." Pavel Eisner.

Eisner, Pavel: O laních

Štědroň, Miloš: Melodram na dva texty Pavla Eisnera

Rozhlasová nahrávka Miloše Štědroně zpracovávající vtipně dva dodnes aktuální texty Pavla Eisnera z Červené sedmy (Příjmení - Prostředky). (8 min).

Epiktétos: Myšlenky

Z překladu Heleny Businské připravil Václav Cibula. Účinkuje Radovan Lukavský. V roce 1968 natočil režisér Václav Špidla (13 min).

Epiktétos z Hierapole, který se narodil asi v roce 55 n.l. ve Frýgii jako syn později propuštěného otroka. Žil diogénovským způsobem života - v chatrči bez dveří, protože tam nebylo co ukrást. Jeho životní zásadou bylo heslo "Trp a odříkej se". Jeho životní postoj byl založený na přesvědčení o nezávislosti ducha na životních strastech. Svou filozofii nesepisoval, jeho myšlenky pak později sebral jeho žák Flavius Arrianus. Slavný je popis jeho mučení, které mu uštědřil jeho pán ještě předtím, než ho propustil na svobodu. Když Epiktétovi sevřel nohu do mučícího stroje, pravil filozof: "Vždyť mi nohu rozmačkáš." Když mu pak pán nohu ochromil, prohodil prý Epiktétos zcela stoicky: "Vždyť jsem ti povídal, že mi ji rozmačkáš."

Fei, Idalberto: Siena, jednoho deštivého dne

Celý den bez dětí a manželky hodlá strávit hrdina rozhlasové hry s názvem "Siena, jednoho deštivého dne". V dusném červencovém dni se však seběhne všechno jinak, než si představoval, protože ve dveřích se objeví neznámý návštěvník... Siena, středověké město uprostřed italského Toskánska, v němž se děj této hry odehrává, je proslulá svými koňskými závody zvanými Palio.

Fellini, Federico: Milostné dopisy

Milostné dopisy je krátká hra světově proslulého italského filmového režiséra Federica Felliniho (1920 - 1993). Jde o jeden z prvních textů, které budoucí režisér napsal pro rozhlas v době, kdy se přestěhoval z kraje Emilia-Romagna do Říma. Tehdy se Fellini věnoval hlavně psaní a literatuře a na film ještě nepomýšlel. Pod názvem "Milostný dopis" (Una lettera d'amore) hru poprvé odvysílal italský rozhlas v roce 1942, v té době bylo Fellinimu pouhých 22 let.

Minihra o dívce, která četla dopisy od svého milého, aniž uměla číst, nese v detailech znaky typické nostalgie a sentimentu, se kterými Fellini dovedl mistrovsky nakládat ve svých slavných filmech. Ve hře uslyšíte hlasy herců Josefa Somra, Martina Myšičky, Kláry Sedláčkové-Oltové a jiných. (16 min).

Ferková, Ilona: Válek na nudle

Příběh podle skutečnosti ze šedesátých let minulého století. (Externí odkaz.)

Flaubert, Gustave: Salambo

Jeden z nejslavnějších historických válečných románů všech dob.

Právě skončila první punská válka (264-241 př. n. l.) a před branami poraženého a vyčerpaného Kartága stojí armáda žoldnéřů žádajících svou mzdu. Salambo, dcera legendárního velitele Hamilkara Barky, pro ně uspořádá v zahradách otcova paláce usmiřovací hostinu. Zde ji poprvé spatří Matho, pozdější vůdce vzbouřených barbarů ...

Flaubert, Gustave: Odsoudil jsem se k psaní pro sebe sama

Fragmenty z dopisů francouzského romanopisce a dramatika Louise Coletové.

Fletcher, Lucille: Promiňte, omyl

Náhodně vyslechnutý rozhovor odhalí přípravu chladnokrevné vraždy na objednávku. Osoby a obsazení: paní Stevensonová (Blanka Bohdanová), služka Mary (Marie Marešová), spojovatelky (Marcela Peňázová, Daniela Bakerová, Lída Engelová a Jana Holcová) a další. Natočeno v roce 2000. (28 min.)

Nejslavnější rozhlasovou detektivní hrou, která byla později s úspěchem inscenována i na jevišti, je hra Lucille Fletcherové s názvem "Promiňte, omyl". Tuto rozhlasovou inscenaci poprvé již před půl stoletím uvedla stanice BBC a od té doby se drží na žebříčku popularity ve své jevištní, knižní i televizní podobě.

Fromm, Erich: Láska jako odpověď

Ukázka z díla "Umění milovat" Ericha Fromma.

Psycholog, sociální myslitel a filozof 20. století Erich Fromm emigroval za nacismu z Německa do Spojených států a tam už zůstal i po válce. Jako sociální myslitel se zabývá především etickým problémem takzvané zdravé společnosti - zdravá je podle něho společnost, která svou strukturou respektuje poměrně neměnný systém potřeb lidské přirozenosti, mezi něž patří i potřeba produktivity, solidarity, vzájemného pochopení a lásky. Nezdravá společnost je ta, jejíž struktura podporuje negativní tendence, jako destruktivitu, odcizení a nepřátelství. Jeho filozofie člověka psychologicky založená a eticky zaměřená ústí v koncepci lásky jako odpovědi na problémy existence.

Frydrychová, Magdalena: NA VĚKY

Hudba Marko Ivanovič. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Aleš Vrzák. Osoby a obsazení: Starosta (Miroslav Etzler), Starostová (Taťjana Medvecká), Barbara, stará bylinkářka (Jaroslava Adamová), Hostinský (Ivan Řezáč), Kovář (Radek Holub), Hana, starostova dcera (Zuzana Kajnarová), Jan, starostův syn (Michal Zelenka), Petr, syn hostinského (Matěj Hádek), Voják (Miloš Vávra) a žena (Tereza Bebarová). Natočeno v roce 2008 (56 min).

Magdalena Frydrychová se narodila v roce 1982 v Třinci a je absolventkou dramaturgie na DAMU. Za svou hru "Dorotka" byla odměněna cenou Evalda Schorma. Tragikomická témata, něžně krutá poetika a minimalistické výrazové prostředky - to jsou některé z prvků, jimiž se tvorba Magdaleny Frydrychové vyznačuje. Její hra "Na věky" byla nominována na PRIX BOHEMIA RADIO 2008 v kategorii "rozhlasová hra pro dospělého posluchače".

Galsworthy, John: Co vypravoval učitel

Anglický prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1932.

Gangopádhjáj, Suníl: Ohromný svět

Povídka ze stejnojmenné knihy bengálského autora v překladu Hany Preinhaelterové. Účinkuje Pavel Soukup. Režie Jaroslav Kodeš. Natočeno 2009. (30 min.)

Suníl Gangopádhjáj (*1934) patří k nejpublikovanějším a nejoblíbenějším současným bengálským spisovatelům. Je autorem zhruba dvou set padesáti knih všech žánrů, ale světové úrovně dosahuje podle západních měřítek a literárních vědců zejména ve svých povídkách. V povídkovém výboru "Ohromný svět" se autor představuje jako vynikající pozorovatel pestrého světa současné Indie.

Gassauer, Karl: CASANOVA NA DUCHCOVSKÉM ZÁMKU

Přeložil Josef Balvín. Rozhlasová úprava a dramaturgie Jana Paterová. Režie Otakar Kosek. Účinkují Jan Hyhlík a Romana Chvalová. Natočeno ve spolupráci s Východočeským divadlem Pardubice v roce 2008. (51 min.)

Gavalda, Anna: Hlavní zpráva dne

Povídka francouzské spisovatelky. Z překladu Silvie Dokulilové připravil Petr Turek. Účinkuje Miroslav Táborský. Režie Vlado Rusko. (20 min.)

Povídka s názvem "Hlavní zpráva dne" pochází z prvotiny mladé francouzské prozaičky Anny Gavaldy. Její první sbírka povídek s názvem "Kéž by na mě někdo někde čekal" se na přelomu tisíciletí ve Francii dlouho držela mezi nejprodávanějšími tituly a v souvislosti s ní se začalo hovořit o návratu francouzských čtenářů ke čtení povídek. Anna Gavalda se narodila v roce 1970, dětství prožila na venkově jako nejstarší ze čtyř dětí v umělecké rodině. Vystudovala na Sorboně moderní literaturu, pak se živila jako prodavačka, uvaděčka, pokladní, dokonce hosteska a redaktorka svatebních oznámení. Dnes je profesorkou francouzštiny, spisovatelkou a matkou dvou dětí. Jak sama říká: "Jsem matka na plný úvazek, dopoledne profesorka francouzštiny, v noci spisovatelka." Krátké povídky napsané úsporným, přesným jazykem s krutým humorem a dokonale odpozorovanými detaily rozebírají mezilidské vztahy, které může definitivně zničit třeba pouhé zazvonění mobilního telefonu. V povídce s názvem "Hlavní zpráva dne" Gavalda líčí situaci, do níž se může dostat každý z nás.

Gellner, František: Konkurenti

Povídka. Účinkuje Viktor Vrabec. (22 min)

Goethe, Johann Wolfgang: HRA PRO MILUJÍCÍ

Překlad a rozhlasová úprava Jaroslav Vostrý. Dramaturgie Jarmila Konrádová. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: Fernando (Petr Štěpánek), Stella (Hana Maciuchová), Cecilie Sommerová (Jana Andresíková), Lucie, její dcera (Iveta Dušková), Správce (Václav Postránecký) a další. (64 min).

Ve své méně známé hře "Stella" rozehrál klasik Johann Wolfgang von Goethe originální milostný trojúhelník, v němž se muž a jeho dvě lásky snaží řešit své citové problémy.

Goethe, Johann Wolfgang: TORQUATO TASSO

Příběh dvorního básníka o sváru mezi fantazií a realitou.

Gogol, Nikolaj Vasiljevič: Májová noc aneb Utonulá

Překlad Prokop Voskovec a Ervína Moisejenková. Připravil a režii má Marek Pivovar. Zvuk Hana Kovalová. Účinkuje Gabriela Mikulková. Připravila Ostrava. (29 min.)

Ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu Nikolaj Vasiljevič Gogol byl především povídkářem. Právě v tomto žánru se mu dařilo plně využít své vypravěčské umění a schopnost spojovat reálné s fantastickým. Povídka "Májová noc aneb Utonulá" je z dvoudílného cyklu "Večery na samotě nedaleko Dikaňky", humorných a strašidelně laděných povídek a pohádek z Ukrajiny.

Gogol, Nikolaj Vasiljevič: Vij

Parafráze lidové ukrajinské báje o krásné čarodějce a mladém seminaristovi. V povídce se mísí magické prvky lidového vyprávění s barvitou galerií vlkodlaků, ďáblů, běsů a dalších přízraků. Nejhrůznější je ovšem sám Vij, trpasličí král s železnou tváří a ničivým pohledem.

Goldoni, Carlo: Veselý příběh s Terezou a jiné drobné příhody

Úryvek z pamětí italského divadelníka. Z překladu Jana Vladislava připravil Petr Turek. Účinkují Simona Postlerová a Aleš Procházka. V roce 2001 natočil režisér Vlado Rusko. (27 min.)

Gombrowicz, Witold: Banket

Witold Gombrowicz (1904 - 1969) byl polský spisovatel a dramatik. Pro jeho díla je charakteristická hluboká psychologie, určitý smysl pro paradox a absurditu a protinárodní zabarvení. Z jeho díla si můžete poslechnout povídku s názvem Banket.

Graves, Robert: Důkaz blahobytu

Důkaz blahobytu je poněkud svérázný nástroj, jakým se v jistých zemích daňoví úředníci snaží získat od svých poplatníků přiměřenou částku jejich příjmu do státní pokladny. Vynalézavost na obou stranách je přitom bezbřehá. Při svém pobytu na Mallorce se Robert Graves stal bezděčným svědkem taktického souboje dvou silných soupeřů. Příběh pochází ze souboru jeho autobiografických povídek.

Graves, Robert: JÁ, CLAUDIUS

Osmidílný dramatický seriál o osudech římského císaře Claudia. Seriál zajisté upoutá nejen příběhem o vládě i zavraždění římského císaře Claudia, ale i velice pozoruhodným pohledem na historické postavy a události starověkého Říma na počátku 1. století. Redakce rozhlasových her a dokumentů připravila tento seriál v roce 2000 na základě dvou románů Roberta Gravese: "Já, Claudius" a "Claudius bůh a jeho žena Messalina".

Účinkují: Viktor Preiss, Radoslav Brzobohatý, Josef Vinklář, Lukáš Hlavica, Vladimír Ráž, Boris Rösner a další. Režie Markéta Jahodová.

Grossman, Leonid: Zápisky sekundanta

Okolnosti tragického souboje A. S. Puškina. Překlad Naděžda Slabihoudová. Dramatizace Věra Eliášková. Hudbu složil a řídí Jan Jirásek. Dramaturg Jan Vedral. Režie Pavel Krejčí. Osoby a obsazení: D'Archiac (Jan Hyhlík), D'Anthés (Pavel Novotný), de Heeckeren (Milan Sadhaus), Puškin (Petr Hübner) a další. Nastudoval Hradec Králové v roce 1987. (56 min)

Bylo to 10. února roku 1837, kdy ruský básník, prozaik, dramatik, kritik a publicista Alexandr Sergejevič Puškin ve věku necelých třiceti let na následky zranění ze souboje zemřel. Ruský spisovatel Leonid Grossman ve svém dokumentárním románu "Zápisky sekundanta" zachytil jednu etapu jeho života.

Grygar, Jiří: Věda a víra - jednota, nebo boj protikladů?

Český astronom a astrofyzik. Je významným českým popularizátorem vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal celou řadu ocenění.

Guyau, Jean-Marie: O lásce, odvaze a víře

Z upraveného překladu K. Neždy a L. Hanta připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (12 min).

Hlavní myšlenky z nejdůležitějšího spisu francouzského filozofa a básníka devatenáctého století Jeana-Marie Guyaua "Nástin mravnosti bez závazku a sankce".

Hájíček, Jiří: Bubny a dýmovnice

Jeden z vítězných textů v druhém ročníku ankety Literárních novin - "Povídka roku 2007". Účinkuje Martin Stránský. Připravila Petra Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek. Připravila Plzeň. (28 min.)

Jiří Hájíček patří k realistickému proudu v současné české literatuře. Ve svých prózách čerpá především z prostředí jihočeského venkova. Je tomu tak i v povídce o vesnickém fotbale nazvané "Bubny a dýmovnice".

Hájíček, Jiří: Pinky a já

Povídka současného českého autora ze sbírky Snídaně na refýži.

Účinkuje Aleš Procházka. Hudba Danuše Stuchlíková. Režie Vlado Rusko. (29 min.)

Hakl, Emil: Amerika je zkrátka Amerika

Povídka pochází z knihy "O létajících objektech" současného českého spisovatele Emila Hakla. Účinkují Petra Janečková, Ladislav Špiner a Václav Dušek. (28 min.)

Halas, Jan: Doma

Třídílné vzpomínkové črty rozhlasového redaktora.

Publicista, novinář a rozhlasový redaktor Jan Halas, syn básníka Františka Halase, se stal v roce 1970 zaměstnancem Československého rozhlasu, od roku 1990 do roku 2007 působil jako vedoucí literární redakce stanice ČRo 3 Vltava. Jako publicista se zabýval především vydáváním literárního odkazu svého otce Františka Halase.

Halík, Tomáš: Divadlo pro anděly

Žít jako by Bůh byl. Setkání nad novou knihou profesora Tomáše Halíka, s nímž v pořadu rozmlouvá jeho autorka Teresie Bečková. Ukázky z knihy čte Přemysl Rut.

Hall, Ernst: ZVONY SMRTI

Napínavý kriminální příběh odehrávající se na jihu Anglie, za který autor dostal v roce 1963 cenu Edgara Wallace.

Přeložil František Loukota. Hudební improviazce Lubomír Novosad. Dramaturg Karel Gissübel. Režie Bohdan Denk.

Osoby a obsazení: Amery Lasters (Josef Karlík), doktor Wyler (Josef Štefl), Dorian (Karel Augusta), Elmar Richard (Otakar Dadák), Ethel Fewollová (Blažena Rýznarová), hlavní inspektor Perkinson (Zlatomír Vacek), inspektor McFaverham (Pavel Kunert), Ivanhoe Darton (Milan Vágner), Kerima Mitchelová (Stanislava Strobachová), kostelník Jeronime West (Miroslav Zejda), kriminální asistent Osborn (Josef Husník), Mary Westová (Jiřina Prokšová), reverend Ross (Ladislav Suchánek), seržant Bendler (Karel Fajt), seržant Livingston (Ivan Hojar), seržant Scott (Jaroslav Kyncl), seržant Wellington (Mojmír Heger), sluha Haycox (Leopold Franc), Vypravěčka (Olga Fialová). Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 1967.

Harwood, Ronald: Kvartet

Britský dramatik Ronald Harwood, vlastním jménem Ronald Horwitz, se narodil 1934 v Jihoafrické republice, je autorem řady světově uznávaných her ("Garderobiér", "Na miskách vah" či "Kvartet").

Hašek, Jaroslav: Aféra s křečkem

Humoristická povídka klasika české literatury.

Hašek, Jaroslav: Kynologický ústav

Humoristická povídka, jejíž námět vychází z autorova vřelého vztahu ke zvířatům.

Hašek, Jaroslav: Peníze telegraficky poukázané

Humoristická povídka v podání Františka Filipovského.

Havel, Václav: Spiklenci

Hru Spiklenci dopsal na jaře roku 1972. Jeho pokus vyrovnat se s událostmi kolem tak zvaného Pražského jara v roce 1968 se mu však nezdál příliš zdařilý. Hru považoval za nedopsanou, zanevřel na ni a nikdy se k jejímu dokončení nevrátil. Dokonce ji ani nezařadil do prvního souborného vydání svých her. Poprvé s jejím uvedením souhlasil v roce 1992, kdy ji 1. listopadu uvedlo Divadlo na tahu v režii Andreje Kroba. Hra byla diváky a kritikou dobře přijata, nakonec vzal svou hru na milost sám autor.

Havlíček, Jaroslav: Poslední kolo

Povídka Jaroslava Havlíčka "Poslední kolo" patří do cyklu sedmi příběhů, který nese název podle hlavního hrdiny, jež prochází celou knihou, Kalvach. Je to drobný úředník z časů mezi světovými válkami a je možné říct, že patří k nejzajímavějším Havlíčkovým figurám. Některá z Havlíčkových děl byla rovněž zfilmována (např. Helimadoe).

Havlíček, Jaroslav: Tatínkovy housle

Povídka "Tatínkovy housle" pochází ze sbírky "Neklidná srdce". Sám autor tyto příběhy označil za "vzdoropohádky". Natočeno ve dvou verzích: v roce 1995 s Karlem Bartoněm a o rok později se Stanislavem Zindulkou.

Haymann, Michel: JEDINÝ TÓN

Rozhlasová groteska. Přeložil Evžen Turnovský. Hudba Miloslav Ducháč. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Roll. Osoby a obsazení: Paní Kronerová (Olga Scheinpflugová), Pan Waldemar (Vladimír Hlavatý), Slečna Altenbergová (Slávka Budínová), Pan Jens (Jaromír Spal), Obchodní cestující (Bohuš Záhorský) a Waldemarův šéf (Felix Le Breux). Natočeno v roce 1967. (55 min)

Henry, O.: Ruka, která břídí svět

Povídku z překladu Arnošta Schulze připravil Zdeněk Milt. Účinkují Pavel Nový a Jan Fuchs, který má také režii. Natočeno roce 2002. (23 min.)

Americký prozaik a humorista, vlastním jménem William Sydney Porter, známý pod pseudonymem O. Henry, byl nazýván "americkým Guy de Maupassantem". Napsal stovky povídek, které jsou charakteristické humorem, hrou se slovy a překvapivou pointou, psal je podle svého osvědčeného schématu.

Hérodotos: Chytrý zloděj a faraonovo stříbro

Nejstarší písemně zaznamenaný příběh s tajemstvím nebo bychom také mohli říci detektivka. Do třetí knihy svých Dějin jej zařadil už 500 let před Kristem otec evropského dějěpisu Hérodotos z Halikarnássu. Král, o němž se v tomto příběhu zmiňuje, byl asi Ramses II., jenž vládl ve 12. století př. Kr. v Egyptě. Účinkuje Vladimír Ráž. (12 min)

Hérodotos: Sny Xerxa, krále starověké perské říše, které se mu zdály před výpravou proti Řekům

Úryvek z Hérodotových Dějin. Účinkuje Jaroslav Someš. (7 min)

Herrmann, Ignát: Kterak pan Fabian prodával piano

Ignát Herrmann (1854 - 1935), proslulý romány "U snědeného krámu" nebo "Otec Kondelík a ženich Vejvara", je také autorem velkého množství drobných próz ze staré Prahy.

Hitchcock, Alfred + Truffaut, François - Sny v bdělém stavu

Rozhlasový pořad sestavený z rozhovorů francouzského filmového režiséra a scenáristy Francoise Truffauta s britským filmovým režisérem Alfredem Hitchcockem. Účinkují Martina Delišová, Petr Lněnička a Miroslav Táborský. (52 min)

Hloucha, Joe: Bonzova hlava

Samurajská historie z knihy Pavilón hrůzy. Účinkuje Pavel Soukup. (30 min)

Povídka pochází z pera dnes už poněkud neprávem pozapomenutého představitele české cestopisné literatury Joe Hlouchy (1881-1957). Jeho dílo je věnováno především Japonsku, jeho životu, kultuře, mytologii. V roce 1906 podnikl první cestu do Japonska, takže poznával kolorit země i z vlastní zkušenosti. Tím je také dána věrohodnost zobrazovaných reálií v autorově poměrně rozsáhlé literární tvorbě, která zahrnuje cestopisné postřehy a črty, sbírky pohádek i fabulované prózy. Dodnes živé jsou i některé příběhy z jeho povídkových souborů, jak o tom svědčí samurajská historie Bonzova hlava z knihy Pavilón hrůzy. S velkou evokační silou líčí tajuplné drama osudného souboje ve hře Go a zároveň přerůstá v pronikavou úvahu nad zločinem a trestem, životem a smrtí.

Hodačová, Helena: Přátelství

Povídka české spisovatelky a novinářky, dcery malíře Oldřicha Homoláče. Účinkuje Jiří Ornest. V roce 2000 natočil režisér Ivan Chrz. (25 min.)

Hoffmeister, Adolf: Kaleidoskop

Advokát, spisovatel, novinář a výtvarník, ale hlavně náruživý cestovatel s výjimečnými jazykovými znalostmi, to byl Adolf Hoffmeister. O tom, že cestování může být i jistou formou básnictví, nás přesvědčí výběr z jeho cestopisných reportáží s názvem Kaleidoskop.

Autor cestoval po celém světě, nejprve z vnitřního popudu, po válce mnohdy z úředního pověření. Stal se i "Turistou proti své vůli", když před nacismem uprchl v dubnu 1939 do Francie. Než se v lednu 1941 dostal přes Lisabon do New Yorku, musel projít pařížským vězením La Santé (tam například vznikl text s názvem Robinson ve věznici, který uslyšíte ve 3. a 4. dílu). Z každé své cesty dovedl vytěžit, co se dalo, mnohdy od postřehů archeologických přes mytologické až k sociálním.

Hoffmeister, Adolf: Výlet na sopku

Povídkaz cestopisných črt Adolfa Hoffmeistera "Výlet na sopku" nás zavede do Japonska. Připravila Petra Hynčíková. V režii Miroslava Buriánka účinkuje Bronislav Kotiš. Natočila Plzeň. (24min.)

Hofmannsthal, Hugo von: Lucidor

Povídku klasika rakouské literatury v překladu Aloyse Skoumala připravila Gabriela Vondrová. Účinkuje Jaroslav Satoranský. V roce 1993 natočil režisér Jan Tůma. (30 min.)

Hugo Laurenz August Hofmann, Edler von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal (1874 - 1929) byl rakouský lyrik, dramatik a prozaik.

Höger, Karel: Rozhlasové pořady s Karlem Högerem

Vladimír Remeš, Eva Högerová: Zvukový portrét Karla Högera

Rozhlasový pořad z roku 1983 připomínající jednoho z nejosobitějších českých herců 20. století Karla Högera, dlouholetého člena pražského Národního divadla, od jehož narození uplynulo 17. června 2009 právě 100 let.

Homér: Ilias

Desetidílná četba z překladu Otmara Vaňorného. Účinkuje Jan Fišar. (10x cca 15 min)

Homér nebyl jediným autorem bájí, písní a básní, ale rozhodně byl a dodnes je autorem výjimečným. Ilias a Odyssea byly zjevy nové, nebývalé, velkolepé a původní. Taky proto ostatně Homérovy eposy, na rozdíl od jiných, které se nedochovaly, můžeme číst a poslouchat i dnes. Homér byl hluboký myslitel, shrnul ve svých dílech všechnu kulturu tehdejšího i dřívějšího hellénského světa, všechno vědění i cítění, morálku, názor na život, lidské činy, na svět, na osud, bohy i na posmrtný život.

Válečná Ilias popisuje osudy Troji, Achilea a Hektora. Poutnická Odyssea vypráví o návratu jednoho z hrdinů od Tróje domů na jeho rodnou Ithaku.

Dlouhé Odysseovo putování

Rozhlasové pásmo z Homérova eposu Odysseia. Účinkují Stanislav Oubram, Hana Kofránková a Lukáš Hlavica. (59 min)

Homér a Schliemann aneb Setkání po třech tisíciletích

Horoščák, Marek: Trakl

Rozhlasová hra inspirovaná životem expresionistického básníka Georga Trakla. Georg Trakl (1887 - 1914) byl významný rakouský expresionistický básník. Jeho díla jsou velmi depresivní a dekadentní.

Horváth, Péter: Čau, bambino

Maďarský scénárista a herec Péter Horváth je autorem hry "Čau, bambino", v níž zachytil pohledem dospívajívího chlapce maďarské protikomunistické povstání a následující léta tzv. gulášového socialismu. Námět využil později i pro stejnojmennou divadelní hru i pro populární film.

Hostovský, Egon: Modré světlo

Povídka českého spisovatele a diplomata. Účinkuje Jaroslav Satoranský. (30min).

Hotakainen, Kari: Oštěpař

Rozhlasová hra známého finského prozaika o vztahu sportu a médií. Může se sportovní oštěpařská ikona donekonečna vyhýbat otázkám novinářů? Dva ostřílení redaktoři časopisu Společnost se vydávají na cestu za nejdůležitějším interview své kariéry. V hlavních rolích J. Vondráček, V. Neužil a H. Čermák (47 min).

Při psaní se inspiroval skutečnou osobností finské atletiky: titulní hrdina jeho rozhlasové hry Oštěpař neomylně odkazuje k finskému atletovi Seppo Rätymu, jehož proslavily nejen výkony na sportovních stadionech, ale taky velká nechuť k vystupování ve sdělovacích prostředcích. A právě k němu poslal Hotakainen ve své hře dva „neohrožené“ redaktory časopisu Společnost Kauka a Lauriho, aby z nemluvného hromotluka konečně vyrazili rozhovor, kterým vstoupí do dějin žurnalistiky.

Howard, Robert Ervin: Dračí sémě

Robert Ervin Howard (1906 - 1936) je známý jako autor fantasy, historických dobrodružných příběhů, hororů a westernů. Zemřel velmi mladý. Když se totiž ve svých třiceti letech dozvěděl, že jeho matka je nemocná a brzy zemře, spáchal sebevraždu. Do povědomí čtenářů se zapsal především jako autor povídek o Conanovi. Howardova povídka Dračí sémě se odehrává na americkém Jihu. Dva kamarádi se rozhodnou vyrazit do lesů Karolíny za dobrodružstvím ...

Huelle, Pawel: Stůl

Dvoudílná četba na pokračování povídky polského spisovatele. Účinkuje Miloš Hlavica. V roce 1994 natočil režisér Ivan Chrz. (26+29 min)

Hugo, Victor: Chrám Matky Boží v Paříži

Četba na pokračování z románu francouzského klasika. Román Victora Huga "Chrám Matky Boží v Paříži", vydaný v roce 1831, figuruje v čtenářském povědomí i pod zlidovělými názvy "Hrbáč od Matky Boží", "Zvoník od Matky Boží" či "Quasimodo".
Děj románu se odehrává v době, kdy se středověk pomalu mění v renesanci, v roce 1482. Už tou dobou bylo katedrále Notre-Dame bezmála 150 let. Stavba chrámu byla zahájena roku 1163 a po sto osmdesáti dvou letech - roku 1345 - byla dokončena.

Hurník, Ilja: Muzikantské povídky

Čtyři příběhy z knihy Trubači z Jericha.

Pět skladeb Ilji Hurníka z cyklu Čtvero ročních dob hraje Vlachovo kvarteto a sólisté České filharmonie. Účinkují Viola Zinková a Václav Mareš. V roce 1967 natočil režisér Petr Adler. (30min.)

Hurník, Ilja: Příliš mnoho života a Ruce

Ilja Hurník je známý nejen jako skladatel a klavírista, ale také jako autor aforistických příběhů a rozhlasových her. Hra "Příliš mnoho života" je podobenstvím o vztahu člověka k majetku a k přírodě, ke svobodě a k násilí, k bližnímu i k sobě samému. Ve hře "Ruce" se jedná o aforistické ztvárnění jedné klavírní lekce.

Chelčický, Petr: O nespravedlivém uspořádání společnosti

Vybrané ukázky z Chelčického spisu "Síť víry". Připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma. (15 min.)

Petr Chelčický patří nesporně k nejvýznamnějším myslitelům 15. století. Jeho základními díly jsou traktát "O boji duchovním" z počátku dvacátých let 15. století, proslulá "Síť víry pravé" a "Postilla" - práce, které vznikly po bitvě u Lipan, tedy brzy po porážce husitů. Chelčického odmítání násilí bylo tehdy považováno za odklon od husitství, Chelčický však právě naopak vycházel stále ze základních myšlenek, ze kterých husitský zápas vznikl. Odmítal násilí, ale nepřestal prosazovat svůj důsledný odpor proti nespravedlivé sociální diskriminaci, jak ji s sebou nesla středověká teorie o společenském trojvrství - to jest dělení společnosti na stav panský, duchovní a na prostý lid. Jeho rozbor feudální společnosti té doby byl skutečným vrcholem filozofické i lidské odvahy.

Chesterton, Gilbert Keith: Tajemný pan Hoope

Otec Brown je prostý detektiv, který nad své okolí "vyniká" právě svou průměrností. Malý, zavalitý, neohrabaný kněz je pravým protikladem elegána Holmese. V příběhu nazvaném "Tajemný pan Hoope" se otec Brown nechtěně utká s proslulým kriminologem Hectorem Shortlessem, který svými metodami naopak nápadně Sherlocka Holmese připomíná.

Osoby a obsazení: Brown, katolický kněz (Zdeněk Rumpík), prof. Hector Shortless, kriminolog (Petr Dohnal), Alice McNabová (Petra Janečková), James (Alexandr Postler). Natočeno v roce 2008 ve spolupráci s Východočeským divadlem Pardubice. (38 min)

Christie, Agatha: Krev na chodníku

Detektivní příběh britské autorky s použitím vlastního překladu připravila Eva Ruxová. Účinkují Viola Zinková, Hana Kofránková, Josef Červinka a Michal Pavlata. V roce 1994 natočil režisér Petr Adler (24 min).

V roce 1916 se rozhodla Agatha Christie ukončit svou válečnou službu v roli lékárnické asistentky a pustila se do psaní detektivního románu. Zkušenosti získané při této práci se jí ve spisovatelské dráze později velmi hodily.

Do staré dobré Anglie nás zavede případ Krve na chodníku Agathy Christie, který řeší slečna Marplová, dáma s pletacími jehlicemi v rukou, sázející na dokonalou znalost prostředí. Zločin dovede rozluštit proto, že lidem doslova, jak říká, vidí do žaludku. Sama Agatha Christie přiznala, že postava slečny Marplové jí byla obzvlášť milá - tato dáma je totiž mnohem zábavnější než Poirot.

Christie, Agatha: Krysy

Detektivní aktovka "Krysy", o důmyslné léčce na milenecký pár, je ze souboru Trojčlenka.

Christie, Agatha: Poslední vůle

Detektivka. Překlad a dramatizace Helena Šoltészová. Zvuk Pavla Horynová. Záznam a střih Anna Henkeová. Zvukové efekty a hudební spolupráce Hana Brotánková. Asistentka režie Dana Holerová. Dramaturgie a režie Josef Hlavnička.

Osoby a obsazení: Mary Harterová (Antonie Hegerlíková), Charles Ridgeway-její synovec (Bořivoj Navrátil), Elisabeta, hospodyně paní Harterové (Viola Zinková), Dr. Meynell, rodinný lékař (Jaroslav Kepka), Hopkinson, právní zástupce paní Harterové (Otakar Brousek st.) a Hlasatel (Vladimír Fišer). Natočeno v roce 1993 (40 min).

Ionesco, Eugéne: Plešatá zpěvačka

Hra Eugéna Ionesca Plešatá zpěvačka je považována za vzorové dílo absurdního dramatu. Inspiračním zdrojem této komediální hříčky, v níž stěžejním tématem je lidská komunikace, byly jazykové učebnice, z nichž se autor učil angličtinu. Bláznivý příběh o tom, co se stalo, když manželé Martinovi navštívili manžele Smithovy.

Irving, Washington: Ženichův duch

Americký spisovatel, básník, humorista a esejista (1783 - 1859). V roce 1999 inspirovalo jeho dílo také filmové tvůrce k natočení filmu Ospalá díra.

Iwaszkiewicz, Jaroslaw: LÉTO V NOHANTU

Hra o životních osudech F. Chopina a G. Sandové.

Osoby a obsazení: Fryderyk Chopin (Petr Štěpánek), Baronka Aurore Dudevantová -Sandová (Jaroslava Adamová), Maurice, její syn (Jiří Prager), Solange, její dcera (Zlata Adamovská), Antoni Wodziński, Chopinův přítel (Jan Přeučil), Auguste Jean-Baptiste Clésinger, sochař (Jiří Štěpnička) a další. (47 min).

Osm dramatických let trval vztah Fryderyka Chopina a George Sandové. Hra Jaroslawa Iwaszkiewicze "Léto v Nohantu" je inspirována právě osudy těchto dvou umělců. Poslední listy si George Sandová a Fryderyk Chopin vyměnili v létě roku 1847, životní cesty obou umělců se rozdělily. Ještě jednou se letmo setkali v březnu 1848. George Sandová popsala toto setkání takto: "Stiskla jsem jeho chvějící se a ledovou ruku. Chtěla jsem s ním hovořit, ale on mi unikl. Teď jsem si zase já řekla, že mě už nemiluje. Ušetřila jsem ho této nepříjemnosti a odevzdala vše do rukou prozřetelnosti a budoucnosti. Už jsem ho nespatřila."

Janota, Oldřich: Neslyšící děti

Knížka fejetonů, črt a arabesek "Neslyšící děti" Oldřicha Janoty vyšla v nakladatelství Malvern. Český písničkář tady představuje výběr z textů, ve kterých si od devadesátých let zaznamenává své zážitky z muzikantských toulek po Čechách a po Moravě.

Japin, Arthur: Nádherná vada

Desetidílná četba na pokračování z románu nizozemského spisovatele. Z překladu Olgy Krijtové připravila Vladimíra Bezdíčková. Účinkuje Apolena Veldová. Režie Aleš Vrzák. Natočeno v roce 2009. (Délka jednotlivých dílů 24-28 min.)

Podnět k napsání díla, které kolísá na pomezí představ a skutečnosti, daly autorovi dvě krátké pasáže z Casanovových pamětí. Příběh nás uvádí do Itálie a Holandska poloviny 18. století, do epochy citu a rozumu, jež tu otvírají téma lásky a oběti či nevinnosti a zkušenosti.

Jaspers, Karl: O vině

Německý filozof Karl Jaspers zemřel roku 1969. Působil jako univerzitní profesor v Heidelbergu a po II. světové válce v Basileji. Tématem jeho filozofie je vždy sama lidská existence, vnitřní jednání člověka, jímž se vyrovnáváme se svou lidskou situovaností. Tato existence není podle Jasperse nikdy ničím hotovým, je to neustálý pohyb vykonávaný vnitřní svobodou člověka. Jistě je to filozofie výrazně subjektivistická, ale při vší své odtažitosti byl Jaspers vždy filozofem, který se v životě výrazně angažoval. Po II. světové válce se obrátil k německému národu se studií "Otázka viny", jejímž předmětem byla otázka viny německých občanů ve vztahu k hitlerovskému režimu. Kniha tehdy vyvolala v celé zemi vášnivé diskuse a polemiky. Z Jaspersovy "Otázky viny" jsou vybrány i následující myšlenky v úvaze "O vině".

Jeník z Bratřic, Jan: Prostořeké lidové básničky a písničky

Veršíky, říkadla a texty lidových písniček, které v tomto pořadu uslyšíte, byly pro slušnou literaturu hodně dlouho tabu. Obrozenci Erben a Sušil je nesbírali, aby nám snad po Evropě nedělaly ostudu. Naštěstí tu však byl i Jan Jeník z Bratřic (1756 - 1845), který je s chutí sbíral a pro nás zachoval.

Připravil a uvádí Rudolf Matys. Recitují Radim Vašinka, Michal Pešek a Ljuba Krbová. Režie Hana Kofránková. Natočeno v roce 1999. (15 min)

Jeřábek, Čestmír: Dobrodružství

Povídka neprávem zapomínaného prozaika, dramatika a kritika. Připravili Nella Mlsová a Jan Dvořák. Účinkuje Jiří Kalužný. Režie Pavel Krejčí. Připravil Hradec Králové. (28 min.)

Autor patřící do proudu české psychologické prózy zůstal ve čtenářském povědomí především díky novelistickému triptychu o komplikovaných osudech Boženy Němcové "Život a sen". Silný důraz na psychologii postavy charakterizuje i jeho povídku Dobrodružství - konflikt tápajícího jedince mezi uspořádaností, pohodlností a nepřetržítým hledáním vnitřního smyslu bytí. Název sám vyjadřuje hrdinovu snahu dát svému životu rozměr snů, tužeb a nezkrotných citů.

Jews in Czechoslovakia / Židé v Československu

Útlá knížka obsahující příspěvky k židovskému tématu v Československu během 2. světové války. Články a příspěvky pocházejí z různých zdrojů. Mimo jiné zde najdeme i dopis prezidenta E. Beneše, příspěvky J. Masaryka, H. Ripky, J. Slavika a J. Papánka.
New York, 1944. Kniha v angličtině.

Jirásek, Alois: Matka

Povídka. Účinkuje Jaromír Spal. Režie Jana Bezdíčková. (30 min.)

Jirásek, Alois: Svědomí

Povídka inspirovaná napoleonskými válkami.

John, Jaromír: Teta Lála

Povídka z nejznámější autorovy knihy Večery na slamníku.

John, Jaromír: Úsměvy Jaromíra Johna

1. Pád ikarský, 2. Korzo, 3. Organdy.
Hrst autorových drobných próz. Připravila Dagmar Hubená. Účinkují Pavel Soukup a Hana Brothánková. V roce 1984 natočil režisér Josef Melč. (26 min.)

Drobné prózy autora, který se čtenářům vryl do paměti především knihou z dvacátých let "Večery na slamníku" - Jaromíra Johna. Vypravěč se smyslem pro psychologii, dokument a mluvené slovo, zaměřený na vystižení tragikomických stránek života lidového i měšťanského a láskyplnou ironií zobrazující lidi prosté až prostoduché.

Joinville, Jean de: Paměti křižákovy

Desetidílná četba na pokračování. Vzpomínky Jeana de Joinville, který se jako mladý rytíř účastnil po boku krále Ludvíka IX. sedmé křížové výpravy proti Egyptu a do Svaté země. Připravil Dominik Mačas. Překlad Václav Černý. Účinkuje René Přibyl. Režie Miroslav Buriánek. Připravila Plzeň. (Délka jednotlivých dílů od 20 do 23 minut).

Jean de Joinville (1224 - 24. prosince 1317) byl rytíř a senešal kraje Champagne, blízký přítel, rádce a důvěrník francouzského krále Ludvíka IX. Uměl číst a psát, mluvil latinsky, orientoval se v teologii.

Joinville se jako mladý rytíř účastnil po boku krále Ludvíka IX. křížové výpravy. Na přání královské rodiny pak ve stáří nadiktoval své vzpomínky. Vznikl tak první velký monument francouzské národní prózy. Prosté, střízlivé vyprávění plné drobných příhod skládá pozoruhodnou mozaiku dobových událostí let 1248-1254.

Kafka, Franz: Aforismy

Autor Zámku a Procesu tentokrát jako mistr stručných slovních záblesků a paradoxních formulací, jako komentátor absurdního univerza.

Kalina, Vladimír: Signum laudis

Dvanáctidílná četba na pokračování ze stejnojmenného románu. Připravil Miroslav Hlaváč. Redaktor Rudolf Matys. Režie Vladimír Tomeš. Účinkují Pavel Pípal, Gustav Opočenský a Jaroslava Adamová. Natočeno v roce 1989. (Délka jednotlivých dílů 25-29 min.)

Román vznikl podle stejnojmenného filmu, k němuž dal námět V. Kalina a scénář spolu s ním vypracoval Jiří Křižan. Inspirací se Kalinovi stala vyprávění jeho otce, jenž mu o 1. světové válce v mládí hodně vyprávěl, jemu také svou knihu věnoval. Skutečnost, že kniha vznikla podle filmového scénáře, se na její podobě do značné míry podepsala. Od samého začátku nás děj strhne prudkými situačními střihy, jednotlivé obrazy jsou plné zvratů, kontrastů a nečekaných point.

Kameník, Jan: Výhybkář

Pod pseudonymem Kameník se skrývá česká básnířka a prozaička Ludmila Macešková. Povídka Výhybkář dala název celé sbírce, později přejmenované vydavatelem na název "Učitelka hudby". Sbírka obsahuje deset povídek soustředěných kolem tématu vnitřní proměny duše. Ve "Výhybkáři" odívá autor tuto proměnu do metafory vnitřního rychlovlaku - hrdina je výhybkářem tohoto rychlovlaku a smysl jeho života spočívá v hledání výhybky, která by mu pomohla svést vlak na slepou, konečnou kolej. (24 min.)

Karásek ze Lvovic, Jiří: Košíček Dorotein

Středověká legenda v citově vypjatém a smyslově rafinovaném podání Jiřího Karáska ze Lvovic. Účinkuje Marek Eben.

Karkavitsas, Andreas: Moře

Povídka řeckého autora o splněných klukovských tužbách a volání, jemuž nelze odolat. Účinkuje známý televizní moderátor a herec Vladimír Čech.

Katyň

Rozhovor s polským režisérem a klasikem světové kinematografie Andrzejem Wajdou o jeho filmu "Katyň", o historické pravdě a osobní inspiraci, o práci na scénáři i zápisníku nalezeném v katyňské jámě a také o důležitém svědkovi masakru, pražském rodákovi Josefu Czapském.

Účinkuje Antonín Molčík. Připravili Miloš Doležal a Jaroslav Šubrt. Hudba: Krzysztof Penderecki, který na snímku Katyň spolupracoval. Rozhovor provázejí zvukové záznamy z filmového natáčení, ukázka z filmu a fragmenty ze 3. symfonie Krzysztofa Pendereckého v provedení Symfonického orchestru Polského rozhlasu. Premiéra ČRo3 Vltava (Víkendová příloha) v únoru 2008. (53min.)

Kébés z Théb: Obraz života

Z překladu Heleny Businské připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (15 min).

K žákům filozofa Sókrata patřil také Kébés z Théb. O jeho životě víme jen velmi málo. Narodil se roku 440 př. Kr. a jeho osoby užil Platón ve svém dialogu o duši. Sókratovu žáku se přisuzují tři spisy, také dialogy, z nichž nejvýznamnější je dialog "Obraz života". Je to vlastně velká alegorie, která ukazuje, že ze špatné věci nikdy nemůže vzejít nic dobrého. Stejně jako skutečně dobré se nikdy nemůže a nesmí zvrhnout v nespravedlnost. Podle autora vede k dobrému životu jen cesta rozumné výchovy a neustálé hledání skutečné pravdy.

Kelley, Edward - Příběh magistra Kelleyho s dobovou hudbou

Téma pořadu zní poněkud tajemně. Přijmeme pozvání do rudolfínské Prahy, kde na císařském dvoře působil legendami opředený magistr Edward Kelley. V pořadu zazní dobová hudba, která se obvykle hrála na tržištích, v hospodách a podobných lidových místech. Autorství těchto skladeb je anonymní a jejich tématem je hlavně láska, pití vína nebo radost ze života. Interprety skladeb jsou Rožmberská kapela a soubor Krleš. (45 min)

Kierkegaard, Sören: Co praví velitel hasičů?

Esej dánského filozofa. Sören Kierkegaard [čti: kirgegór] (1813 - 1855), dánský filozof, teolog a spisovatel, přezdívaný jako Sokratés z Kodaně, bývá pokládán za jednoho z nejvýzněmnějších představitelů filozofie 19. století, byl předchůdcem existencialismu. Jako první postavil do popředí filozofické reflexe člověka a jeho existenci, která je charakterizována radikální osamoceností a nutností volit, ale při svém jednání nemá v ničem oporu. Pohybuje se tedy v mezích nejistoty a z toho plynou stavy úzkosti a odcizení. Záchranou je podle Kierkegaarda víra v Boha, kterého ovšem nechápe v intencích církevní dogmatiky. Kierkegaard si také jako jeden z prvních uvědomil nebezpečí odcizení a ztráty identity člověka v masové společnosti.

Klicpera, Václav Kliment: VESELOHRA NA MOSTĚ

Klasická veselohra. Rozhlasová úprava Jarmila Hrubešová. Hudba Vilém Prokop Mlejnek. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Ota Ksandr. Osoby a obsazení: Popelka (Alena Čepková), Chmelař Damián Bedroň (Ada Šmíd), Eva, jeho žena (Zdeňka Šebestová), učitel (Miroslav Macháček), Ladinský, přátelský důstojník (Oldřich Janovský), přátelská stráž (František Kokejl), nepřátelská stráž (Jan Blažek) a rybář Sykoš (Karel Šebesta). Nastudovaly České Budějovice v roce 1954 (39 min).

Hru "Veselohra na mostě" napsal Václav Kliment Klicpera v roce 1828. Navzdory času je tato komedie svou základní absurdní situací a groteskní stylizací hlavních postav neustále zábavná a živá. Vzácná archivní rozhlasová nahrávka této hry pochází z roku 1954.

Klíma, Ladislav: Edgar

Groteskní horor Edgar Ladislava Klímy je poslední dokončenou prací originálního českého filozofa a spisovatele. Ten ve svých literárních dílech často parodoval prostředky pokleslé literatury. Boj nebohého snílka Edgara s hnusným a odporným umrlcem Benediktem, který ho za života trápil a vychovával k lotrovství, nepostrádá typicky klímovský metafyzický motiv rozporu mezi skutečností a snem. (44 min)

Klíma, Ladislav: Eterna

Připravil a úvodem hovoří Jan Halas. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma. (15 min.)

Klíma, Ladislav: Já a strýc

Hororově laděný příběh rodícího se šílenství. Účinkuje Bronislav Kotiš. (23 min)

Klíma, Ladislav: Jak bude po smrti

Úryvek z knihy Slavná Nemesis.
"... směšnost a hrůznost jsou sestry, rub a líc jedné a téže věci ..."

Povídka existuje ve třech interpretacích: Jaroslav Kuneš (31 min), Josef Somr (14 min) a Jiří Schwarz (6 min).

Klíma, Ladislav: Vlastní životopis

Autobiografie českého filozofa. (14 min)

Kliment, Alexandr: Antibiotikum

Povídka ze sbírky Hodinky s vodotryskem. Účinkuje Jan Novotný. Hudební spolupráce Michal Rataj. V roce 2001 natočil režisér Vlado Rusko. (26 min.)

Klostermann, Karel: Mrtví se nevracejí

Asi málokdo ví, že příběh plný napětí můžeme najít i v tvorbě Karla Klostermanna, autora románu "Mlhy na Blatech". Také próza Mrtví se nevracejí je situována do jeho milovaného kraje - na Šumavu. Překvapí nás svým až hororově mystickým laděním.

Klostermann, Karel: Schovanec

Povídka Schovanec je napínavým příběhem o lidském utrpení a osudové tragédii, které často mívají nepatrnou příčinu.

Klostermann, Karel: Z červánků mého mládí

Autobiografická povídka klasika čeké literatury.

Kohlhaase, Wolfgang: GRÜNSTEINOVA VARIANTA

Rozhlasová hra oceněná na Prix Italia v roce 1977. Přeložil Vladimír Merhaut. Hudba Zdeněk Šikola. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Petr Adler. Technická spolupráce: zvuk Zdeněk Škopán, záznam a střih Iva Novotná, zvukové efekty Dagmar Podlešáková. Osoby a obsazení: Lodek (Josef Somr), Grünstein (Martin Růžek), Řek (Zdeněk Řehoř), Ředitel věznice (Josef Větrovec) a Dozorce (Antonín Hardt). Natočeno v roce 1977 (71 min).

Hra německého scenáristy, režiséra a spisovatele Wolfganga Kohlhaase (*1931) "Grünsteinova varianta" získala v roce 1977 nejvyšší ocenění prestižního festivalu rozhlasu a televize Prix Italia. Děj hry se odehrává ve Francii, kde v roce 1939 hledali útočiště utečenci před fašismem z celé Evropy. Francie však řadu z nich ze strachu před Hitlerem internovala. V pařížském vězení se tak sejdou tři muži rozdílných osudů a charakterů: hamburský námořník Lodek, polský žid Grünstein a Řek z Korfu. Nekonečné dny za zdmi cely si krátí vzpomínkami a hrou v šachy.

Kohout, Pavel: Život v tichém domě

Tři jednoaktové komedie Pavla Kohouta: Válka ve třetím poschodí, Pech pod střechou, Požár v suterénu.

Trilogii divadelních jednoaktovek s názvem odkazujícím k povídkám Jana Nerudy napsal Pavel Kohout, již jako normalizačním režimem proskribovaný autor v letech 1970 až 1973. Hry se staly obrazem doby, kterou vedle Kohouta prožívali denně obyvatelé Československa v konfrontaci s každodenní ubíjející realitou normalizačních poměrů. Autor sám si byl vědom dobového úskalí pro současnost, a proto všechny tři aktovky postupně přepsal tak, aby se odehrávaly v kulisách dnešního postkomunistického světa.

Kolečko, Petr: Učitel malby

Tragikomedie o talentu, ceně za pocit štěstí a o comebacku, který překazí ambiciózní žačka. Osoby a obsazení: Tomáš (Jan Hartl), Eva Rysová (Libuše Šafránková), Markéta (Lucie Pernetová), kurátor (Pavel Rímský), muž + ohlášení (Vladimír Fišer), dále účinkují Radek Fejt, Ondřej Batelka, Barbora Šanderová, Pavla Ucekajová a Zuzana Klainová. Natočeno v roce 2011 (67 min).

Komenský, Jam Ámos: Labyrint světa a ráj srdce

Naskenovaná kniha, formát GIF (100% kvalita), rozlišení 300 dpi, velikost archivu 29,25 MB.

Významné dílo, na kterém Jan Amos Komenský pracoval značnou část života, je poznamenáno situací v českých zemích po bitvě na Bílé hoře. Vyznačuje se syntézou barokních a renesančních prvků, obsahuje množství symbolů, různorodě uspořádaných výčtových řad, využívá gradace a protikladnosti. Čerpá z bible i z vlastní životní zkušenosti autora. V rámci děje, putování Poutníka v doprovodu Všezvěda Všudybuda a Mámení po městě/světě, je odhalována marnost života a zmatek panující ve světě. Poutník, a zároveň vypravěč, postupně propadá sklíčenosti, jeho víra v Boha je vystavována zkoušce. Nakonec nalézá východisko ve svém srdci a vytoužený klid v odevzdání se boží vůli.

Konfucius: Hovory a komentáře, O cestě urozeného člověka

Fragmenty z díla myslitele, který působil v Číně na přelomu 6. a 5. století před Kristem. Účinkují Karel Pospíšil a Petr Pelzer. (2x cca 15 min)

Čínský mudrc Kchung-fu-c' (někdy se jeho jméno také přepisuje Kchung-c' nebo Mistr Kchung, ale známější je v Evropě pod latinskou podobou svého jména Konfucius) žil ve druhé polovině 6. a na začátku 5. století př. n. l. Nebyl žádným dobyvatelem ani panovníkem, nebyl urozeným ani prorokem, a přesto jeho věhlas sahá daleko za moře omývající břehy Číny. Byl především člověkem, který tak jako každý pochybuje, klade si otázky a hledá pravdu. Pro svou moudrost a také stručnost si jeho výroky získaly věhlas a byly předávány dál. Smyslem jeho myšlenek je hledání takzvané cesty dobra - učení o tom, jak má člověk zharmonizovat svoji přirozenost, jaký má mít vztah k ostatním lidem a jak zorganizovat lidskou společnost, aby odpovídala tomuto ideálnímu vztahu. Zkrátka, jak se stát mravně urozeným člověkem.

Kožík, František: Nahé, zelenkavé světlo

Povídka českého autora z roku 1976 (Literární měsíčník). Připravil Jiří Vondráček. Účinkuje Jiří Hromada. Režie Vlado Rusko. (21 min.)

Povídka se odehrává v nemocničním prostředí. Celou povídku by pak mohla uvést tato zpráva: "Včera ve večerních hodinách nezvládl dvaatřicetiletý M.K. na kluzké vozovce řízení, vůz dostal smyk, najel do protijedoucího nákladního vozu. Řidič osobního auta byl zraněn lehce, ale jeho spolujezdkyně, třiadvacetiletá J.S., utrpěla vážné zranění. Škoda na autech představuje 40.000,- Kčs." Tato slova v Kožíkově textu opravdu najdeme, ovšem v povídce se jedná zejména o vnitřní svět - pocity, úvahy a myšlenky oné třiadvcetileté dívky J.S., která bezmocně leží na nemocničním lůžku.

Králík, Oldřich: Čechy a Evropa v 10. století

Kratochvil, Jiří: Babička slaví devětadevadesáté narozeniny

aneb Balada o smrti a o Jankovi

Komedie o dvojnících. Pokud máte rádi neobvyklé příběhy, pak vás jistě zaujme hra Jiřího Kratochvila, v té si zkušený autor pohrává se svými postavami. Zdánlivě nezávazná a komická historka o dvojnících přerůstá v metaforický příběh o střetu se světem, v němž lidé ztrácejí svou autentickou hodnotu.

Kraus, Ivan: Medová léta

Humornou povídku čte Bronislav Kotiš.

Český spisovatel a humorista Ivan Kraus se narodil 1. března roku 1939 v Praze. Už při studiu gymnázia hrál divadlo. Během vojenské služby napsal svou první povídku, která vyšla v časopise Voják. Jako mim a spoluautor působil v literárním kabaretu Experiment nejprve v Pardubicích, odkud byl vyhoštěn pro politické názory, a pak v Ostravě a v Praze. V osmašedesátém spolu s manželkou Naďou emigroval a v cizině se živil jako scénárista a loutkoherec. Po roce 1989 se vrátil do Čech, kde začaly vycházet jeho knihy. V jedné z nich popisuje dobu svého dětství a právě z této knížky nazvané Medová léta pochází výše uvedená stejnojmenná povídka.

Kraus, Ivan: Výlet autem

Humorná povídka z roku 1992 v podání Jiřího Plachého.

Kressmann Taylor, Kathrine: ADRESÁT NEZNÁMÝ

Hra v dopisech o přátelství, zradě a pomstě. Přeložila Dagmar Steinová. Rozhlasová úprava Jaroslav Someš. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Lída Engelová. Osoby a obsazení: Max Eisenstein (Jan Hartl), Martin Schulze (Jiří Dvořák) a Burton, listonoš (Josef Somr).

Kristián: Život a umučení sv. Václava a báby jeho sv. Ludmily

Historicko-legendární dílo břevnovského mnicha Kristiána, sepsané koncem X. století. Z latiny přeložil Antonín Stříž, pro rozhlas upravil Vladimír Matějček. Účinkují Marie Tomášová, Ivan Trojan a Karel Urbánek. Recituje Otakar Brousek. Hudební dramaturgie Jiří Váchal. V roce 1994 nastudoval režisér Josef Melč (60 min).

Kroutvor, Josef: Chvála starých alejí

Aleje – většinou listnatých stromů – patří od barokních dob neodmyslitelně k české krajině. Doplněné často o drobnou sakrální stavbu vytváří jedinečný architektonický celek a stává se důležitým biotopem. Aleje jsou svědectvím promyšleného komponování krajiny s naplněním estetickým ambic tehdejších elit, ale i šetrného přístupu venkovského lidu k okolnímu prostředí. Na našem území se nachází 193 památných alejí, v nichž roste na 15 000 stromů. Jejich existence je však ohrožována. Účinkuje Jan Vlasák. (12 min)

Kroutvor, Josef: Lesní putování

Pětidílný cyklus básníka, historika umění a esejisty o historickém, kulturním a duchovním podloží novohradských pohraničních lesů. Účinkuje Michal Pavlata. (5x cca 15 min)
1. Kolem Kraví hory.
2. Hvozdem a Starým lesem.
3. K hraničnímu sloupku.
4. K čistým pramenům.
5. Lesní čtvrť.

Novohradské kopce a hvozdy ležící na česko-rakouské hranici jsou cenným přírodním územím a současně i oblastí, ve které byl do nedávné doby velmi omezen pohyb návštěvníků, protože valná část ležela v ostře střeženém pásmu "železné opony". Železná opona před dvaceti lety padla a Novohradsko se začíná upamatovávat na svoji minulost a propojenost s rakouskými zeměmi.

Kroutvor, Josef: Malá vánoční četba

1. Vánoční balíček, pastýři a první betlémy (13 min)

2. České Vánoce (14 min)

Malá vánoční četba je knížka opravdu malá a útlá. Básníku, esejistovi a historikovi umění Josefu Kroutvorovi ji vydalo nedávno nakladatelství Pulchra. Kroutvor v ní přemítá nad symboly českých vánoc, nad všemi každodenními drobnostmi i velkými tajemstvími, která jsou s nimi spjatá. Vede čtenáře od Svatého Mikuláše přes Adventní trh, Betlém, ke Třem králům až po Útěk do Egypta. Mimo to připomíná tradice spojené s pečením perníčků, přípravou kapra, stavěním Betlémů a dřevěných jesliček, jejichž prvním ctitelem byl italský světec a básník František z Assisi, či vysvětluje, co znamená Dům chleba. Obsahuje také esej Zimní pouť Antona Siky, tříkrálovou hříčku Starý Herodes a vánoční sloupky.

"Jsem rád, že jsem zažil ty staré vánoce, skromné, ale požehnané." (Josef Kroutvor, Malá vánoční četba)

Kroutvor, Josef: Pocta balvanům a kamenným obrům

Cesta básníka, esejisty a historika umění za kameny, menhiry, balvany i viklany na česko-rakouském pomezí. Účinkuje Michal Pavlata. (13 min)

Kroutvor, Josef: Zapomenuté město Senj

Reflexe básníka, esejisty a historika umění o návštěvě v chorvatském přímořském městě v autorské interpretaci. (12 min)

Kroutvor, Josef: Zimní pouť Jakuba Demla

Málokterá česká krajina tak originálně a v takové intenzitě vstoupila do české kultury jako Českomoravská vysočina. Právě na zasněžené Vysočině se v roce 1909 také odehrává zimní putování spisovatele Jakuba Demla a jeho přátel. Nad smyslem pouti, duchovním podnebím cesty a nad Demlovým básnickým viděním se zamýšlí esejista, básník, historik umění a svrchovaný znalec duchovního milieu Střední Evropy Josef Kroutvor. Účinkuje Michal Pavlata. (12 min)

Křesťan, Rudolf: Fejetony

Český redaktor a spisovatel Rudolf Křesťan se proslavil především svými fejetony. Sám o tom říká: "Zkoušel jsem různé žánry, dlouho jsem se věnoval reportážím a psal verše, ale jak čas běžel, cítil jsem potřebu ohlédnout se. A fejeton je žánr, který umožňuje podívat se na některé činnosti z nadhledu."

Poslechnout si můžete v autorské interpretaci "Dvakrát o fámách, o jezerech, o tajemství, o češtině, o noci, o slavení, O jednom studentském nápisu" a mnoho dalších fejetonů obsažených v přiloženém uploadu.

Kubiš, Jan - životní osudy muže, jenž ovlivnil průběh 2. světové války

Jeden ze dvou hrdinů, kteří odstranili ze scény třetího muže nacistické Třetí říše, protektora Heydricha, a za svůj čin ve jménu vlasti zaplatili životem, se narodil 24. června 1913. Nad stránkami jeho deníku, který zachycuje jména a osudy, jakož i nad odtajněnými dokumenty z Velké Británie se potkali Tomáš Černý a historik Eduard Stehlík. Pořad doplňují fragmenty autentických záběrů z válečných relací BBC. V úvodu hovoří také Dagmar Raupachová, jejímž byl Jan Kubiš prastrýcem. Úryvky z deníku Jana Kubiše čte Petr Lněnička. (63 min)

Kultura středověku. Klášterní knihovny

Vzpomínky na minulost jako příslib budoucnosti. S medievalistkou prof. Marií Bláhovou připravila Eliška Závodná. V dobových textech listuje Stanislav Oubram.

Pořad "Kultura středověku. Klášterní knihovny" se sice, jak už jeho název napovídá, věnuje především středověkým kulturním tradicím, nicméně jsou v něm zmíněny i některé důležité antické reálie, v souvislosti s kořeny evropského písemnictví. Celý pořad pak přibližuje roli knihy a písma v evropských dějinách i se vztahem k našim zemím, přináší bližší náhled do situace na poli tehdejšího kulturního dění i určité pochopení tehdejší mentalitě.

To vše je podáno docela příjemnou a záživnou formou (- informace pro ty, kteří neznají přednosti kvalitního rozhlasového dokumentu, který je vytvářen jako bohatý "zvukový obraz"), takže pokud pro vás platí premisa, že "všichni lidé touží od přirozenosti po vědění", tak byste si tu (studijní) půlhodinku mohli docela i užívat. (Mimochodem, ten citát, který jsem zde použil, je první věta z Aristotelovy Metafyziky. Občas, když mi selhávají všechny metody, jak studenty něco zdárně naučit, mívám o jeho univerzální platnosti značné pochybnosti.)

Abyste mi při poslechu náhodou neusnuli, připravil jsem pro vás několik otázek, na něž se pokuste v pořadu najít odpovědi:
1. Představovali si lidé pod pojmem "kniha" vždy totéž, co dnes?
2. Co to byl "codex"? - popište, jak vypadal. Co to je "volumen" a "pergamen"?
3. Na počátku středověku se přestal používat na psaní papyrus. Dokážete uvést, z jakého to bylo důvodu? (Zavzpomínejte na dějepis a zkuste být v odpovědi více konkrétní.)
4. Co znamená věta "Habent sua fata libelli"? ("Libellus" je deminutivum od slova "liber".)
5. Latina byla ve středověku používána i jako jazyk úřední. Její úroveň však nebyla valná, a proto se nejlepší panovníci snažili o její "renesanci". Znáte nějakého takového panovníka?
6. Co nebo kdo měl ve středověku největší zásluhu na šíření knih?
7. Který významný český autor 12. století použil při psaní jako vzor kroniku Reginona z Prümu?
8. Jak a kde byste v antice sháněli nějakou knihu? Co se na tom změnilo ve středověku? (Mohla být kniha předmětem obchodu?)
9. Ve kterém státě leží klášter Sankt Gallen (Svatý Havel), z něhož pochází mnich Notker? (v pořadu zazní ukázka z jeho díla.)
10. Jak probíhalo společné jídlo v klášterech?
11. Existovaly ve středověku i jiné způsoby dorozumívání než řeč a písmo?
12. Četlo se v antice a ve středověku jinak než dnes?
13. Kdo to byl "armarius"?
14. Doplňte průpověď: "Klášter bez knih by byl tak bezmocný jako ..."

Kundera, Ludvík: Chameleon

Přizpůsobivý jako Chameleon byl ministr osmi vlád, francouzský politik v období francouzské revoluce a napoleonského režimu, Joseph Fouché.

Kundera, Ludvík: Večer všech dnů

Rozhlasová hra. Hudbu složil a instrumentální soubor řídil Jan Ducháň. Režie Olga Zezulová. Osoby a obsazení: Já (Jiří Tomek), Ty (Dagmar Pistorová), On (Otakar Dadák), Ona (Libuše Vaněčková). Dále účinkují Růžena Michalová, Jaroslav Dufek, Miroslav Knoz, Jiří Dušek, Jiří Olijnyk, Miloš Bohdálek a další. Nastudovalo Brno v roce 1966. (63 min)

Kuprin, Alexandr Ivanovič: Noční fialka, Osamělost

Noční fialka - povídka z roku 1933 o naplněné věštbě. Osamělost - poněkud existenciálně laděná povídka o zdánlivé jistotě štěstí.
Účinkují Ladislav Lakomý, Igor Bareš, Věra Papírková, Lenka Krčková a Martin Hruška. (30+25min)

Kuzmin, Michail Alexejevič: Souhra náhod

Povídku ruského spisovatele v překladu Miroslava Staňka uvádí Dagmar Oravová. Účinkuje František Němec. Režie Petr Adler. (14 min.)

La Fontaine, Jean de: Bajky

Z překladu Gustava Francla vybrala a upravila Daniela Jirmanová. Účinkují Markéta Haroková a Stanislav Šárský. Zvuková spolupráce Hana Kovalová. Připravil a režii má Tomáš Jirman. Připravila Ostrava. (Deset dílů, délka jednotlivých dílů 13-15 min.)

Svých 245 bajek rozdělených do dvanácti svazků vydával Jean de La Fontaine od roku 1668 celých třicet let. La Fontainovy zvířecí příběhy jsou vystavěny jako malá dramata, jejichž vůdčím poetickým prvkem je alegorie. Právě ta autorovi umožnila dokonalé zrcadlení francouzské společnosti sedmnáctého století.

Lacroix, Jean: Čas a věčnost

Francouzský filozof Jean Lacroix žil v letech 1900 - 1986. Dlouhou dobu byl profesorem filozofie v rodném Lyonu, řídil ediční řadu vydávající filozofická díla a v letech 1944 - 1980 byl autorem měsíčně vydávaných statí v deníku Le Monde, ve kterých s pečlivostí sobě vlastní představil řadu autorů, kteří ho zaujali. Lacroix se v Lyonu v úzkém sepětí s jezuity dlouhá léta účastnil kulturního života. Je autorem dvaceti ne příliš rozsáhlých knih, řady článků a přednášek. Eseje shromážděné v české knize s názvem "Smysl člověka" uspořádal autor pro polské vydání ve varšavském nakladatelství Pax. Originál stati "Čas a věčnost" vyšel v Paříži v roce 1968. My stať uslyšíme v překladu Věry Dvořákové tak, jak u nás vyšla v roce 1970.

Langer, František: 7 hodin 35 minut

Povídka z dvacátých let 20. století. Účinkuje Milan Neděla. V roce 1991 natočil režisér Jan Tůma. (23 min)

Langer, František: Když si mě zavolal pan prezident

Vzpomínka na setkání s Tomášem Garriguem Masarykem během ruského tažení československých legií.
Připravil Jiří Vondráček. Účinkuje Jiří Ornest. Hudební spolupráce Tomáš Pergl. Režie Markéta Jahodová (14 min).

Langer, František: Legendy z Kampy

Dvě z autorových Pražských legend. Připravila Dagmar Hubená. Účinkuje Jaromír Spal. V roce 1980 natočila režisérka Alena Adamcová. (27 min)

Langer, František: Obrácení Ferdyše Pištory

Oblíbená komedie ve vzácné archivní inscenaci. Účinkují: Otakar Brousek, Jiřina Šejbalová, Antonín Zíb, Bedřich Veverka, Vladimír Hlavatý, Jiří Suk, Felix Le Breux, Lubomír Lipský, Vladimír Menšík a další. Režie Oldřich Hoblík. (123 min).

František Langer ve svých dílech kromě jiného čerpal z pražského života a k nim se řadí také komedie o zlodějíčkovi a kasařovi Ferdyšovi z roku 1920. Tato oblíbená komedie se stala předlohou dlouhé řady televizních i filmových adaptací, v roce 1956 byla pořízena i její rozhlasová podoba.

Langer, František: Prodavač snů

Povídka. Připravil a uvádí Rudolf Matys. Účinkuje Miroslav Doležal. Režie Olga Valentová. (14 min.)

Langer, František: Vnitřní zrak

Připravila Jana Doležalová. Hudební spolupráce Dana Stuchlíková. Účinkuje Jan Vlasák. Režie Vlado Rusko. (28 min.)

Adaptace jedné z Malířských povídek Františka Langra je dramatem tvůrce, jehož umělecký talent i lidská osobnost jsou vystaveny těžké životní zkoušce. Malíř Renast se v době, kdy začíná umělecky dozrávat, dostane do vězení za neúmyslné zabití. Když se po šesti letech vrátí domů, zjišťuje, že ho nelidské podmínky zbavily jeho “vnitřního zraku”, jeho malířského vidění. Jediným mostem k návratu do lidské společnosti zůstává láska k ženě, která s ním prošla nejtěžší etapou života.

Langer, František: Železný vlk

Vzpomínková próza dramatika a spisovatele z bojů Československých legií v Rusku. Účinkuje Martin Stránský. V roce 2008 natočila režisérka Markéta Jahodová (26 min).

František Langer prožil tažení Československých legií takřka od počátku a ve svých prózách se snažil přiblížit život legionářů provázený okamžiky slávy, ale také okamžiky proher a velkého utrpení. Soubor próz Železný vlk vyšel v roce 1920 a své jméno dostal podle názvu titulní povídky. Prózy zachycují dramatické příběhy a peripetie z anabáze Československých legií v Rusku. Soubor vyšel v době, kdy téma legionářů bylo čerstvou a slavnou skutečností. Kniha se setkala s velkým čtenářským ohlasem a vyšla ještě několikrát, naposledy v roce 1933. Pak se legionářská tematika stala na několik desetiletí tabu, a tak Železný vlk, ačkoli byl téměř nedostupný, nesměl vycházet a v autorově díle se příliš nepřipomínal.

Lao C': Tao te ťing aneb Kniha o cestě a její síle

Z překladu Oldřicha Krále připravil a uvádí Rudolf Matys. Účinkují Jan Hartl a Pavel Soukup. Režie Josef Melč. (10 min.)

Lao C' (čínsky Starý mistr; asi 6. století př. n. l. nebo 4. století př. n. l.) je jedna z nejvýraznějších postav čínské filozofie.

Laponské pohádky

Laponské (nebo také sámské) pohádky, jak je zapsali Josef Kořenský a Vojta Válek. Účinkuje Petr Pelzer. (4x cca 15 min)
Obsah:
1. Lišák a medvěd, Čertův dárek
2. Stařík Oolu a medvěd
3. Zlato z Luttojoki
4. O potopě

Mnozí si Sámy představují jako starou kulturu, která je založená na tradičním pasteveckém způsobu života a která je na pokraji zániku. Ovšem i Sámové jsou moderní lidé využívající vymožeností tohoto století. Sámové, na které byla uplatňována politika asimilace, mají dnes vlastní parlament, politické strany, univerzitu, státem garantovanou výuku sámštiny na školách, své rozhlasové i televizní programy a sámská populace je předmětem značného vědeckého zájmu. Předkládané pohádky vyšly ve sborníku "Sámové - jazyk, literatura a společnost" a jedná se o texty vydané česky před mnoha lety, tedy širšímu publiku ne zcela snadno dostupné.

Latinská píseň ve středověku

Lawrence, David Herbert: Kdysi. Stíny jara.

Dvě povídky ze sbírky "Stíny jara a jiné povídky". Účinkují Jan Vlasák a Pavel Soukup. (28 a 30 min.)

Tvorba anglického předního představitele realismu Davida Herberta Lawrence (1885 - 1930) obsahuje básně, romány, hry, reportáže z cest i literárně historické práce. Ve své době ho asi nejvíc proslavil kontroverzní román Milenec lady Chatterleyové z roku 1928. Napsal ale např. také v současnosti stále vydávané Studie z klasické americké literatury, dnes už 'klasické' dílo literární kritiky.

Le Fanu, Joseph Sheridan: Ten, který tě nespouští z očí

Joseph Sheridan Le Fanu [le fenju], irský spisovatel a jeden z nejčtenějších autorů viktoriánské doby, napsal 14 románů, ale dnešním čtenářům je znám především jako mistr gotické povídky, jako ten, který v anglicky psané literatuře proslavil postavu upíra.

Lennon, John: Pořad k 70. výročí jeho narození

V roce 2010 si připomínáme sedmdesát let od narození a třicet let od zavraždění jednoho z nejvlivnějších hudebníků dvacátého století. Připravil Aleš Opekar. (16min.)

"Vypadá to, že se dožiju čtyřicítky a život prý začíná ve čtyřiceti. Já tomu také věřím. Cítím se dobře a jsem nažhavený," řekl John Lennon asi měsíc před svými čtyřicátinami. Bohužel své poslední narozeniny přežil jen o dva měsíce. Nové vzepětí jeho talentu, které mělo přijít po dlouhé odmlce, přerušilo pět zákeřných ran z revolveru duševně vyšinutého fanouška. Nedožité sedmdesátiny Johna Lennona připadají na 9. říjen 2010, třicet let od Lennonova zavraždění uplyne 8. prosince 2010.

Lessing, Gotthold Ephraim: Mína z Barnhelmu

Klasická komedie. Překlad a rozhlasová úprava Oto Ševčík a Jaroslav Someš. Stereoscénář Miloš Kot a Oto Ševčík. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Oto Ševčík. Osoby a obsazení: Františka (Jana Boušková), Just (Bronislav Poloczek), Paul Werner (Václav Vydra), hostinský (Josef Somr), major Telheim (Jiří Štěpnička), Mína z Barnhelmu (Vilma Cibulková) a další. Natočeno v roce 2001 (86 min).

Mínu z Barnhelmu neboli Vojácké štěstí napsal čtyřiatřicetiletý Gotthold Ephraim Lessing v roce 1763 jako svoji druhou významnější dramatickou práci. Měla být jakousi vzorovou komedií nového měšťanského německého divadla, o jehož vznik a rozkvět se Lessing tolik zasloužil. Syn protestantského pastora, student teologie, filozofie a medicíny, pozdější kritik, recenzent, autor epigramů, bajek, teoretických spisů o divadle, dramatický autor a otec profese, které říkáme dramaturgie, žil v Německu v letech 1729 - 1781. Jeho zápas o moderní divadelní výraz a o humanitu, lidskou solidaritu a snášenlivost rasovou i náboženskou, je i v dnešní době vzrušující, živý a vysoce aktuální. Ironický podtitul "Vojácké štěstí", který Míně z Barnhelmu Lessing dal, má svůj dobrý důvod - válka a vojáci totiž silně ovlivňovali jeho život.

Na počátku druhé světové války v listopadu roku 1940 uvedla činohra Národního divadla v Praze tuto Lessingovu komedii Mína z Barnhelmu v překladu Bohumila Mathesia. K úspěchu inscenace tehdy přispěla nejen stylově čistá Dostálova režie a Sládkova výprava, ale hlavně herecké výkony Jiřiny Šejbalové v titulní roli, Ladislava Boháče jako majora Tellheima a Jaroslava Průchy, který vytvořil postavu sluhy Justa. Komedie o čestném a laskavém majorovi, který byl neprávem propuštěn z armády, a o jeho milující nevěstě Míně, prosvěcovala lidskou čistotou a vírou ve spravedlnost chmurnou atmosféru počátku protektorátu Čechy a Morava.

Lollike, Christian: Zázrak

Zázrak je rozhlasová hra současného dánského dramatika Christiana Lollikeho (*1974) inspirovaná moderním terorismem.

Luginbühl, Yves: Apollinský a dionýský živel

Francouzský geograf, inženýr agronomie a esejista Yves Luginbühl [lyžánbýl] (*1945) je od roku 2002 ředitelem Oddělení výzkumu krajiny v největší francouzské státní výzkumné instituci CNRS a je také konzultantem Rady Evropské unie v otázkách spjatých s vlivem činnosti člověka na krajinu.
Ve stati "Apollinský a dionýský živel" autor líčí, jak "Apollón, bůh světla, spojuje své síly se silami Dionýsa, boha slavností a vína" a jak tím "středomořská krajina nabývá své proslulé krásy"...

Mabinogi - Keltské pověsti

V roce 1995 uvedlo Zvláštní vydání na knihkupecký trh keltské pověsti Mabinogi v překladu Jana Vilikovského a s ilustracemi Petra Štěpána. Milovníci fantasy literatury si zde přijdou opravdu na své, neboť o kouzla a čáry v pověstech o mýtických vládcích a hrdinech starověkého Walesu skutečně není nouze.

Tematicky sbírka zachycuje mytologické a hrdinské příběhy raného pohanského období, kdy keltská společenství britonských kmenů jednolitě osídlila území dnešní Anglie, Walesu a jižního Skotska. Keltové si přinesli vlastní osobitou kulturu, která v sobě obsahovala indoevropský základ společenských ideálů. Proto je konečné zpracování celého vyprávění velmi složité a prolínání vedlejších příběhů, postav, motivů a odkazů je jedním z výrazných aspektů díla.

Jméno Mabinogi označovalo pravděpodobně soubor příběhů o dětství hrdiny. Sbírka se skládá z 11 příběhů, které se dělí na čtyři větve: o Pwyllovi, vládci dyvedském, jeho krásné ženě Rhiannon a zmizení a nalezení jejich syna; o Branwen, dceři Llyrově, která se stala příčinou války s Iry; o Mannawyddanovi, synu Llyrovu; o Mathovi, synu Mathonwyho. Čtvrtá větev obsahuje historickou pověst – sen římského císaře Maxena Wlediga (Magnus Maximus, † 388) a také příběh Jak Kulhwch dostal Olwen, v němž vystupuje král Artuš jako mocný panovník i bájná bytost ovládající přírodu. Všechny větve spojuje příběh o narození, životě a smrti Pwyllova syna Pryderiho.

Madách, Imre [čti: madáč]: TRAGÉDIE ČLOVĚKA

Klasické dílo maďarského dramatu, vydané v roce 1862. Rámec hry tvoří v duchu goethovské tradice sázka mezi Hospodinem a Satanem. Ten pak v řadě obrazů pokouší člověka - Adama na různých místech světa a v různých dobách. Adam se přitom převtěluje do významných historických osobností, třeba Rudolfa II., Michelangela nebo Robespierra.

Přeložili Kamil Bednář a Ladislav Hradský. Rozhlasová úprava Lya Říhová a Josef Melč. Hudbu složil Marek Kopelent a řídí Zbyněk Vostřák. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: Adam (Radovan Lukavský), Lucifer (Václav Voska), Eva (Viola Zinková), Rudolf II. (Eduard Kohout), Hospodin (Miloš Nedbal), dvořan (Bohumil Švarc), dvořané (Karel Urbánek) a (Oldřich Janovský), Sansculotte 1 (František Holar), Sansculotte 2 (František Vicena), Saint-Just (Miroslav Doležal), Robespierre (Karel Houska), matka (Olga Scheinpflugová), Eskymák (Vladimír Hlavatý), hospodský (František Hanus), chlapec Kimon (Václav Mareš), důstojník (Bořivoj Navrátil), otrok (Josef Velda), markýz (Karel Hlušička), žák (Jiří Bednář), Michelangelo (Josef Chvalina), vědec (Jiří Hurta), hlas ducha země (Rudolf Pellar), demagogové (Jiří Adamíra a Josef Větrovec), loutkář (František Filipovský) a další. Natočeno v roce 1965. (108 min.).

Mácha, Karel Hynek Cikáni

Jedním z hlavních představitelů romantismu u nás byl bezesporu Karel Hynek Mácha. Fantastickou povídku Cikáni napsal Mácha rok před vydáním Máje, tj. roku 1835, tiskem však vyšla až roku 1857.

Mairowitz, David Zane Sherlock Holmes a případ Karel Marx

Parodie slavných holmesovských příběhů. Přeložil Miroslav Stuchl. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Ivan Chrz. Osoby a obsazení: Sherlock Holmes (Viktor Preiss), Karel Marx (Jan Kačer), Eleonora Marxová (Simona Postlerová), Doktor Watson (Bohumil Klepl), Bakunin (Ladislav Frej), Nachajev (Stanislav Lehký), knihovnice (Naďa Konvalinková), komisař Warren (Petr Nárožný) a další. Natočeno v roce 2004 (62 min).

David Zane Mairowitz je dramatik a překladatel, který se narodil v roce 1943 v New Yorku polským rodičům. Jeho životní cesta vedla přes Londýn až do francouzského Avignonu, kde se zabydlel. Trvale spolupracuje s BBC a jeho rozhlasové hry bývají úspěšně uváděny v mnoha zemích světa - v Izraeli, Jihoafrické republice, v Austrálii, Togu či České republice.

Májové příběhy čili O lásce

František Gellner: Estét

Karel Poláček: Zlatá svatba

Jaroslav Hašek: První máj rady Mackovíka

Povídky českých spisovatelů. Účinkují Pavel Soukup, Josef Somr a Jan Vlasák. (30 min)

Maljarčuk, Taňa: Já a moje posvátná kráva

Současná ukrajinská spisovatelka.

Malý, Radek: POCIT NOČNÍHO VLAKU

Rozhlasová hra. Osoby a obsazení: Cestující - ona (Barbora Hrzánová), Cestující - on (Ivan Řezáč), Průvodčí (Alois Švehlík) a další. (48 min).

Manětín, barokní skvost západočeské krajiny

Rozhlasová kompozice o jednom krásném místu v západních Čechách. Historií i současností "barokní perly" nás provázejí historičky Eva Kamenická, Martina Matušková a starosta Josef Gilbert Matuška. Účinkuje Josef Somr. (120 min.)

Mareš, Stanislav: Vigilie

Příběh českého prozaika, básníka a překladatele. Připravil Jiří Vondráček. Účinkuje Michal Pavlata. Režie Vlado Rusko. (29 min.)

Český básník, prozaik a překladatel Stanislav Mareš se narodil 25.3.1934. V roce 1968 odešel do exilu a poté žil v Austrálii, kde zemřel v roce 2005. Povídka Vigilie vyšla v roce 1966 v časopise Sešity pro mladou literaturu.

Margolius, Ivan: Praha za zrcadlem

Vzpomínky na Rudolfa Margolia - vládního činitele a jednoho z členů KSČ, kterého mateřská strana odstranila ve vykonstruovaném procesu společně s Rudolfem Slánským.

Dvoudílná četba. Výběr ze vzpomínkové knihy s komentářem autora. Účinkuje Miroslav Táborský (28 a 26 min).

Masaryk, Jan: Speaking to my Country

Výbor z projevů, které Jan Masaryk přednesl prostřednictvím BBC během 2. světové války.
2. vydání, Londýn, 1945. Kniha v angličtině.

Masaryk, Tomáš Garrigue: Náš charakter

Ze spisu Česká otázka. Účinkují Miloš Hlavica a Jiří Kvasnička (12 min).

Masaryk, Tomáš Garrigue: O demokracii

Úvahu prvního československého prezidenta a filozofa o demokracii čte Radovan Lukavský. (11 min.)

Masaryk, Tomáš Garrigue: O knihách a četbě

Účinkuje Radovan Lukavský. (10 min).

Mimořádné znalosti anglické literatury od Shakespeara až po současníky měl Tomáš Garrigue Masaryk. Z německého písemnictví preferoval Goetha a Lessinga. Snad nejbližší mu ale byla literatura francouzská, znal výborně Balzaca, Sandovou, oba Dumasy, Huga, Chateaubrianda dokonce sám překládal. Doslova ho strhl Rousseau, zejména svou Heloisou a samozřejmě Sociální smlouvou. Francouzská literatura ho přitahovala, jak sám říká, zvláštní logičností a jasností. Z ruské literatury mu byli milí, což je opět jeho charakteristika, Gogol, Puškin, Gončarov, Gorkij, za velké umělce uznával Tolstého a Dostojevského, i když s nimi polemizoval. Znal dokonale Byrona i Strindberga. V roce 1906 uvedl jako své nejoblíbenější spisovatele navíc i Björnsona, Brontëovou, Browningovou, Huma, Krasinského, Garšina a Machara.

Masaryk, Tomáš Garrigue: Pojímání státu

Ze spisu Naše nynější krize, který vyšel roku 1895. Účinkuje Otomar Krejča (17 min).

Masaryk, Tomáš Garrigue: Zásady humanitní etiky

Ukázka ze spisu Ideály humanitní, který vyšel roku 1901. Účinkuje František Derfler (15 min).

Masaryk byl jedním z mála filozofů v dějinách lidstva, pro něhož byla právě etika hlavní a určující nejen pro filozofii, ale pro lidské jednání vůbec. Morálka v jeho pojetí splývá s humanitou a je nerozlučně spojena s každodenním životem člověka. S jeho myšlenkami, jednáním, s jeho záměry i drobnou, nejvšednější prací.

Všednodenní život v rodině T. G. Masaryka

Všednodenní život v rodině prvního československého prezidenta T. G. Masaryka očima pamětníka a rodinného přítele Jana Vojáčka. Z rukopisných - dosud nepublikovaných pamětí - připravily doc. Pavla Vošahlíková a Eliška Závodná. Účinkuje Stanislav Oubram. (27 min)

Maupassant, Guy de - povídky: Co s latinou, Maska, Matka divoška, On?, Prostý příběh, Přízrak, Sicílie, Svatý Antonín, Syn, Šperk, Zbabělec

Henry-René-Albert-Guy de Maupassant byl významný francouzský prozaik, dramatik, novinář. Způsob literárního projevu ho řadí do proudu naturalismu, postupem času se stal mistrem povídky a dramatické novely. A byly to zejména povídky, které mu přinesly velký úspěch pro své rozmanité náměty z normanského venkova či městského prostředí a autorův vypravěčský talent. Velkým vzorem a učitelem byl Maupassantovi Gustave Flaubert. Z rozsáhlé Maupassantovy tvorby vešly nejvíce ve známost povídka Kulička a román Miláček, který byl v roce 2005 natočen v režii Ivana Chrze.

V povídkách účinkují O. Brousek, M. Pavlata, P. Soukup, R. Matys, A. Strejček, J. Kanyza, J. Jirásková, M. Hruška a další. Délka povídek: mezi 12-25 min.

Součástí uploadu je také medailon věnovaný tomuto francouzskému autorovi. Více podrobností o jednotlivých povídkách najdete po stažení v textových souborech u nahrávek.

Maupassant, Guy de: Miláček

Příběh neodolatelného kariéristy.
1. část - Vzpomínky afrického pěšáka. (28 min.)
2. část - Žena z vysoké společnosti. (25 min.)
3. část - Zlatý dvacetifrank. (26 min.)
4. část - Povýšení. (26 min.)
5. část - Souboj. (24 min.)
6. část - Stín nebožtíka. (23 min.)
7. část - Marocká půjčka. (25 min.)
8. část - Pád ministra. (24 min.)
9. část - Svatba. (24 min.)
Přeložil Břetislav Štorm. Dramatizace Jana Weberová a Ivan Bednář. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Ivan Chrz.

Osoby a obsazení: Georges Duroy (Jan Šťastný), Clotilda de Marelle (Jana Paulová), Charles Forestier (Viktor Preiss), Klepáček (Václav Vydra), Madeleine (Simona Postlerová), Rival Jacques (Vladimír Čech), Walter Josele (Josef Vinklář) a další. Natočeno v roce 2005.

McIntosh, Jethro Spencer: ADOLF STALIN

Rozhlasová hra, hořká komedie o celoživotním přátelství dvou socialistů - jednoho nacionálního a druhého internacionálního. Stereoscénář Ladislav Reich. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Ivan Chrz. Natočeno v roce 1995 (68 min).

Osoby a obsazení: Adolf Hitler (František Němec), Iosif Stalin (Ladislav Mrkvička), vypravěč (Richard Honzovič), německý komentátor UFA, německé hlasy (Eduard Pavlíček), ruský komentátor Novosti dňa, ruské hlasy (Nikolaj Marčenko), polní maršál Keitel (Roman Hemala) a další.

Methling, Finn: KUKAČČÍ CHATA U LEKNÍNOVÉHO JEZÍRKA

Komedie. Přeložil Jan Rak. Hudbu složil a řídí Jindřich Brabec. Dramaturg Miroslav Stuchl. Režie Jan Fuchs. Osoby a obsazení: Chata (Jiřina Šejbalová), Rasmus (Josef Beyvl), Cvalík (Antonie Hegerlíková), Puťka (Iva Janžurová), Sörensen (Alfred Strejček), Kyška (Nina Popelíková) a další. Natočeno v roce 1970 (57 min).

Finn Methling je populární dánský dramatik, dosud napsal už přes padesát rozhlasových, televizních i divadelních her, které jsou naplněné specifickou poetikou, pochopením pro lidské slabosti i humorem. Hra "KUKAČČÍ CHATA U LEKNÍNOVÉHO JEZÍRKA" vypráví o tom, co se seběhlo o jednom víkendu. Vypravěčem je stará, dřevěná chata.

Mérimée, Prosper: Kočár nejsvětější svátosti

Rozhlasová adaptace nestárnoucí aktovky. Přeložila Eugenie Janů. Úprava Alexander Jerie. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Roll. Osoby a obsazení: Don Ondřej de Ribera, místokrál (Vlastimil Brodský), limský biskup (Vladimír Janura), licenciát Tomáš d’Esquivel (Otto Hradecký), Martinez, osobní tajemník místokrále (Josef Bulík), Baltazar, místokrálův komorník (František Kokejl) a Kamila Pericholová, herečka (Gabriela Vránová). Nastudovaly České Budějovice v roce 1979 (38 min).

Mérimée, Prosper: Mateo Falcone

Povídka francouzského autora. Z překladu Jaroslava a Růženy Pochových připravil Petr Turek. Účinkuje Vladimír Brabec. V roce 2000 natočil režisér Vlado Rusko. (30 min.)

Francouzský dramatik, historik, archeolog a povídkář se narodil v Paříži a žil v letech 1803 - 1870. Povídku "Mateo Falcone" napsal Mérimée v roce 1829.

Michal, Karel: Balada o Vikýřníkovi

Český spisovatel (1932 - 1984), autor jedné z nejúspěšnějších českých beletristických knih šedesátých let minulého století "Bubáci pro všední den". Proslavila se originální satirou namířenou na každodenní realitu v komunistickém Československu 50. a 60. let.

Moliére: Tartuffe

12. května 1664 měla svou premiéru na zámku Versailles před králem Ludvíkem XIV. komedie charakterů a mravů Tartuffe. Přes velký úspěch a pochvalu samotného krále byla ale den po premiéře zakázána na nátlak kritiků z nejvyšších společenských kruhů, podle kterých v ní byli věřící osoby zobrazeny jako směšní hlupáci. V první, nedochované verzi komedie byl totiž Tartuffe knězem.

Účinkují Jiří Lábus, Taťjana Medvecká, Jiří Štěpnička, Jaroslava Obermaierová, Ladislav Hampl, Miroslav Táborský a další. (96 min).

Moliére: Zdravý nemocný

Slavná a dodnes stále oblíbená komedie francouzského klasika.

Účinkují Ladislav Pešek, Jiřina Petrovická, Jana Boušková, Josef Větrovec, René Gabzdyl a další. (74 min).

Autor této hry, Moliére, zemřel při jejím provedení v hlavní roli přímo na jevišti. Stalo se tak 16. února 1673.

Montaigne, Michel de: Eseje

Z Esejů francouzského renesančního myslitele vybrali a uvádějí Marek Toman a Blanka Stárková. Přeložil Václav Černý. Účinkuje Josef Velda a Stanislav Oubram. Režie Jan Tůma a Petr Adler.

Názvy esejů: O kanibalech, Rozkoš rozprávět, Moje veřejné působení a můj poměr k němu, O nestálosti našich činů, Zážitek vlastní smrti, Umění žít, O lhářích. Délka jednotlivých esejů přibližně 10 min.

Michel Eyquem de Montaigne (28. února 1533 – 23. září 1592) byl francouzský renesanční myslitel, humanista, skeptik. Dal vzniknout novému literárnímu žánru – eseji (francouzsky essai – pokus, zkouška).

Montelius, Martin Röhlcke: HÖKARÄNGEN

Na jižních předměstích Stockholmu (Melarské hory, Dědkovská louka a Jestřábí louka) se odehrává tragikomedie Daniela, který se po rozvodu snaží znovu poskládat svůj život. Podle čtvrti Jestřábí louka - Hökarängen - se jmenuje tato hra, kterou napsal švédský autor, dramatik a režisér Martin Röhlcke Montelius (*1975).

Moréas, Jean: Graelent, Gugemer

Dvě povídky francouzského spisovatele. Účinkuje Otakar Brousek. (27 a 31 min).

Francouzský symbolistický básník Jean Moréas (1856-1910), vlastním jménem Ioannis A. Papadiamantopoulos, byl původem Řek. Poté, co se seznámil s pařížským literárním životem, se roku 1882 usadil trvale v Paříži. Kromě poměrně rozsáhlého básnického díla, v němž odmítl parnasistickou poetiku a přihlásil se k symbolismu, napsal mimo jiné i prozaické povídky ze staré Francie, v nichž se projevil jeho obdiv ke starověké Francii. Povídky vyšly roku 1914 i česky a o zdařilý archaizující překlad se postaral básník, literární historik a orientalista Jaromír Borecký. Moréasovy starofrancouzské povídky by mohly nést podtitul "Příběhy cti, víry, lásky a nenávisti".

Mrštíkovi, Alois a Vilém: Maryša

Venkovské drama. Slavné klasické představení bratří Mrštíků.

Mularczyk, Andrzej: Cirkus odjel, lvi zůstali

Hra Andrzeje Mularczyka "Cirkus odjel, lvi zůstali" je utopická rozhlasová komedie. Její děj je zasazen do kulis nehostinného prostředí polygonu, který nedávno opustila vojska Sovětského svazu.

Müldner, Josef: Petr

Autor, občanským povoláním středoškolský profesor s odborným zájmem o geografii a historii, vstoupil do kontextu české literatury na počátku 20. století jako básník novoromantické orientace s důrazem na atmosféru plnou tajemství a náznaků.

Nebojte se klasiky!

Vanda Hybnerová a Saša Rašilov představují Ludwiga van Beethovena. Výběr z kolekce CD Radioservisu pro žáky, učitele i zvědavé rodiče. (33 min)

Bouřka - Pro Elišku - O Osudové symfonii.

Neff, Vladimír: Před pultem a za pultem

Kniha "Před pultem a za pultem" obsahuje humorné texty z prostředí obchodů a obchodníků, které měl v mládí možnost poznat z vlastní zkušenosti.

Nejstarší české pohádky

Vyprávění z nejstarších zdrojů české mytologie sebral a uspořádal Karel Dvořák. Pro rozhlas připravila Gabriela Palyová. Hudební spolupráce Michal Rataj. Účinkuje Jan Kanyza. Režie Ivan Chrz. Natočeno v roce 2005.

Významný český moderní etnograf Karel Dvořák vybíral a přepisoval staré české pohádky z textů, jež se v literární historii nazývají "exempla". Tyto útvary mezi příslovím, průpovídkou a moralizující anekdotou se dají považovat za jeden z hlavních nástrojů středověkého kazatelství. Exempla (česky "příklady", z latiny) pomáhala vytvořit komunikační most mezi idejí a jejím ukotvením v životě. Soubor středověkých pohádek vybraných z exempel a přepsaných Karlem Dvořákem nám ukazuje základní vzory námětů většiny českých pohádek. Nemají však nic společného s romantickou pohádkou, jejich podstata leží hluboko ve zvířecích, magických a náboženských mýtech.

Neruda, Jan: Benátská zrcadla

Cestopisné fejetony z roku 1868 z knihy Obrazy z ciziny.

Neruda, Jan: Fejeton o výstavě starých mládenců

Připravila a úvodem hovoří Dagmar Hubená. Účinkuje Karel Houska. Režie Hana Kofránková. (9 min.)

Neruda, Jan: PÁNĚ LIEBELTŮV ŠPAČEK

Příběh starého mládence, který ztratí milovaného špačka, ale nečekaně zakotví v manželském přístavu s pannou Emilkou, která je vdavek chtivá.

Dramatizace Jiří Šotola. Hudba Jaroslav Krček. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Alena Adamcová.

Osoby a obsazení: Pan Liebelt (Jiří Sovák), Domovník (František Filipovský), Domovnice (Libuše Havelková), Emilka (Nina Divíšková), Paní Andrejsková (Nelly Gaierová), Komisař (Josef Větrovec), Wenzel (Jan Faltýnek), Sýkora (Vladimír Salač), Redaktor (Oldřich Janovský) a Metér (Jaroslav Cmíral). Natočeno v roce 1974 (48 min).

Neruda, Jan: Pražští hokynáři

Povídka. Připravil Vladimír Zajíc. Účinkuje Bořivoj Navrátil. Režie Hana Kofránková. (12 min.)

Neruda, Jan: Ty nemáš srdce

Povídka. Téměř hrůzostrašný a napínavý příběh. (28min.)

Nezval, Vítězslav: Schovávaná na schodech

Přebásnění klasické španělské komedie "pláště a dýky" z pera dramatika Calderóna.

Nosková, Věra: Matka v akci

Spisovatelka Věra Nosková (* 9. 4. 1947) pochází z Hroznětína na Karlovarsku. Řadu let už žije v Praze, kde působila do roku 2004 jako žurnalistka a v současné době se věnuje především psaní prózy. Z jejích povídek vybíráme text, který vyšel v knize "Ve stínu mastodonta" a svým charakterem odkazuje k humoru a sebeironickému nadhledu Betty MacDonaldové. (26min).

Nosková, Věra: Náš dům - můj majlant

aneb Pět dopisů psychiatrovi

Jak už titul, resp. podtitul příběhu napovídá, jedná se o povídku v dopisech. Příběh desetiletého Jirky Hejkala: "Je mi teda jen deset, ale za osum let budu plnoletej a to se budou dít věci. ... Možná se v těch svejch osumnácti dostanu i do novin a hlavně do bedny."

O'Casey, Sean: JEN JEHO STÍN

Překlad a rozhlasová úprava Josef Červinka. Režie Miloslav Jareš. Osoby a obsazení: Donal Davoren, básník (Petr Haničinec), Seumes Shelds, podomní obchodník (František Holar), Tommy Owens (Vladimír Salač), Adolphus Grigson (Václav Trégl), Paní Grigsonová (Světla Amortová), Minnie Powellová (Viola Zinková), Pan Muligan, domácí (Bohuš Hradil), Maguire, člen Irské republikánské rady (Karel Beníško), vypravěč Josef Červinka, dále účinkovali Hermína Vojtová, Viktor Očásek, Vladimír Čech, Karel Krampl a Činoherní sbor pod vedením Jaroslava Synáka. Technická spolupráce Jaroslav Tesárek, Olga Kovaříková a Jaroslav Buriánek. Natočeno v roce 1956. (76 min)

Hra se odehrává v roce 1920 v Dublinu, kde probíhají ozbrojené boje mezi katolíky a protestanty. Hlavní hrdina, mladý básník, sepisuje po celé dny v nuzném činžáku svoje verše. A jelikož téměř nevychází ven, je zanedlouho svými sousedy doslova uctíván jako člen podzemní republikánské armády.

Od kostela na dohled tyčí se šibenice - Horní Slavkov (Katovské řemeslo)

O poslední popravě v Horním Slavkově a historii místní kamenné šibenice.
Účinkují historik a karlovarský archivář Milan Augustin, redaktorka Alena Zemančíková a autor pořadu Ondřej Vaculík. Úryvky z knihy Jindřicha Francka "Katovské řemeslo v českých zemích" čtou Petr Halíček a Libor Vacek. (29 min)

Opočenský, Gustav Roger: Imre má strach

Lehce strašidelná povídka z pusty. Vyšlo v Právu lidu 22. dubna 1928. Účinkuje Bořivoj Navrátil. (22 min)

Gustav Roger Opočenský (1881-1949) se narodil v Krouně u Vysokého Mýta v rodině evangelického faráře. Literárně začal působit kolem roku 1903, kdy se stal členem literárního sdružení Syrinx. Byl známou postavou předválečné bohémské Prahy, především kruhu přátel kolem Jaroslava Haška, později spolupracoval též s kabaretem Karla Hašlera. Od roku 1909 byl Gustav Opočenský členem spolku spisovatelů Máj. Pracoval jako účetní úředník a posléze vrchní tajemník ministerstva sociální péče.

Opočenský, Gustav Roger: Komtesa Talmi

Humoreska prozaika a básníka, jednoho z bohémských účastníků mystifikací a kabaretů okruhu kolem Jaroslava Haška. Účinkuje Miroslav Táborský. (20 min)

Opočenský, Gustav Roger: Tulák Prahou

Desetidílný cyklus črt, jimiž G. R. Opočenský přispíval do různých dobových českých periodik. Své krátké prózy shrnul později do sbírky Svět pod čarou (1925). Účinkuje Petr Pelzer. (10x cca 5 min)

Opolský, Jan: Měsíc

Jan Opolský se narodil v Nové Pace v červenci roku 1875. Jako poslední mu v roce 1936 vyšla knižně básnická sbírka "Čtení z hvězd a obelisků" a jeho vůbec poslední prací, jejíhož vydání se už nedožil, jsou povídky "Hranolem křišťálu". Povídka Měsíc, která z této sbírky pochází, je spíše básní v próze.

Örkeny, István: Modlitba

Povídka maďarského dramatika a prozaika (žil v letech 1912 - 1979).

Paclt, Čeněk: Zdvihni se, zdvihni, starý český lve!

Jihoafrické postřehy a zápisky českého dobrodruha a hledače diamantů Čeňka Paclta. Účinkuje Jiří Hromada. (30 min).

V roce 1887 zemřel v táboře Keiskamma na diamantových polích na břehu řeky Vaal v Jižní Africe Čeněk Paclt, český hledač diamantů a cestovatel, který jako první Čech procestoval všech pět obydlených kontinentů, vyjímaje jen Antarktidu. Jeho život byl velmi dobrodružný. Většinou býval označován za cestovatele, zlatokopa, vlastence nebo také za „posledního českého husitu,“ jak si sám s oblibou říkal. Jiní ho nazývali ještě jinak. Naposledy měl přezdívku "Digger" – v angličtině to znamená "archeolog," což on rozhodně nebyl. Ještě jeden význam však slovo "digger" má. Kopáč. Myslí se ten, kdo se rýpe v hlíně a rýžuje a kope, aby se dopídil nějakého toho zlata či drahého kamení. Právě o to našemu muži šlo.

Pagnol, Marcel: Pekařova žena

Dvoudílná rozhlasová hra. Přeložila Dagmar Halasová. Rozhlasová úprava a režie Hana Kofránková. Hudba Jiří Šlupka Svěrák. Dramaturg Martin Velíšek. Hrají Václav Vydra, Jiří Lábus, Naďa Konvalinková, Jaroslav Plesl, Miroslav Táborský, Ladislav Frej, Michal Pavlata a další. Natočeno v roce 2010 (2x67 min).

Centrální dějovou linií této hry, která se odehrává na francouzské vesnici, je útěk pekařovy ženy s pastýřem. Pekař, který se jeví poněkud "prostoduchým" a jakoby si odmítá připustit, že by ho žena mohla opustit kvůli jinému muži, proto odmítne nadále péci a celé vesnici hrozí, že bude bez čerstvého chleba. Celá hra ale přímo oplývá rozmanitými vesnickými charaktery, které jsou typické pro francouzský venkov a dotvářejí obraz hry, plný jejich vášnivých a malicherných sporů. Na tomto pozadí se pekařova "prostoduchost" před posluchačem pozoruhodně proměňuje a nabývá nečekaných rovin výkladu.

Pavel, Ota: Běh Prahou

Povídka "Běh Prahou" připomíná dobu z konce čtyřicátých let minulého století, dobu nadějí i hořkých zklamání.

Pavel, Ota: Jak jsem potkal ryby

Kniha Oty Pavla "Jak jsem potkal ryby" vznikla v posledních letech jeho života, který předčasně skončil roku 1973. Knížka vyšla posmrtně následujícího roku.

Pavel, Ota: Otázka hmyzu vyřešena

Půvabná povídka českého prozaika. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma. Natočeno v roce 1997 (33 min).

Pazdera Payne, Petr: Cestou Empedoklovou

Tři povídky současného českého autora (Pokušení na horu, Záměnný, Útroby Země). Účinkuje Milan Kačmarčík. Režie Markéta Jahodová. (28 min.)

Petr Pazdera Payne, autor básní, povídek a dramoletů, se narodil v roce 1960. V roce 1997 založil nakladatelství Medard, v němž vydává historicko-memoárovou literaturu. Knižně debutoval v roce 1999 povídkami "Nečekaný čekaný a jiné variace na staré biblické příběhy".

Pecka, Karel: Konfrontace

Osobní drama politického vězně, který jako oběť komunistického teroru usiluje o vlastní morální integritu.

Peeters, Jacques - Christophe, Nirav: Světelné roky krásné Marilyn

Marilyn Monroe byla prý ještě něčím více než slavnou filmovou hvězdou. Stala se sexuálním symbolem a posléze i ikonou Ameriky. Jakou cenu zaplatila za svou slávu a jaký byl život pod neustálým tlakem dotíravých médií, to jsou otázky, na něž hledají odpovědi ve své rozhlasové hře autoři pocházející z Nizozemí.

Pekárková, Iva: Špendlík na krokodýla

Povídka o osamění, nevěře, nemoci a pomstě. V režii Michala Bureše účinkují Dita Vojnarová a Vendula Fialová. Natočeno v roce 2011. (23 min)

Pergaud, Louis

V roce 1912 vydal tehdy třicetiletý Louis Pergaud, původním povoláním venkovský učitel, román "Knoflíková válka", jemuž světový ohlas přinesla především její pozdější filmová podoba.

Peroutka, Ferdinand: Šťastlivec Sulla

Inscenace Československého oddělení Rádia Svobodná Evropa z roku 1951. Osoby a obsazení: Gaius Marius (Miroslav Setvín), Lucius Cornelius Sulla (Josef Kodíček), Gneius Pompeius (Stanislav Navak), Fufidius, holič (Jára Kohout) a další. (90 min)

Výjimečná příležitost poslechnout si vzácnou nahrávku hry Ferdinanda Peroutky natočenou počátkem padesátých let dvacátého století v Československém oddělení Rádia Svobodná Evropa.

Petiška, Eduard: Staré řecké báje a pověsti

Piňera, Virgilio: Tvář

Připravila Daniela Jirmanová. V režii Marka Pivovara čte Tomáš Jirman. Připravila Ostrava. (25 min.)

Kubánský spisovatel Virgilio Piňera (1912 - 1979) zemřel v roce 1979 po výsleších kubánské bezpečnosti. Hovoří se o něm často jako o Kafkovi Karibiku. Základní linkou jeho povídek bývá příběh obyčejného, anonymního člověka střední třídy, který se setká s něčím, co se naprosto vymyká lidskému chápání. Podobně laděná je také Piňerova povídka "Tvář", sledující vztah mezi dvěma naprosto neznámými muži, kteří se nikdy nesmějí spatřit. Příběh pochází z cyklu "Studené povídky" (přeložil Petr Zavadil).

Pirandello, Luigi: Paní Frolová a její zeť pan Ponza

Povídka laureáta Nobelovy ceny za literaturu za rok 1934.

Pirsig, Robert M.: Zen a umění údržby motocyklu

Pět úryvků z filozofické "road movie" amerických intelektuálů.

"Zen a umění údržby motocyklu" (Zen and the Art of Motorcycle Maintenance) spisovatele a filozofa Roberta Maynarda Pirsiga je kultovní knihou americké literatury, podobně jako Kerouacův román "Na cestě" či Hellerova "Hlava XXII". Spojuje zdánlivě neslučitelné žánry cestovního deníku, románu, neobvyklé příručky pro motocyklisty a filozofických úvah.

Pithart, Petr: Devětaosmdesátý

Petr Pithart (*1941) patří k předním osobnostem české politiky. V knize "Devětaosmdesátý", která vyšla v roce 20. výročí listopadových událostí roku 1989, se Pithart na základě své osobní zkušenosti zamýšlí nad souvislostmi našeho před i polistopadového vývoje.

Platón: Faidros

Za městem se potkává Sókratés s Faidrem, který jde od řečníka Lysia, u něhož slyšel před chvílí řeč o lásce (řecké - mezi muži), že je lépe být po vůli spíše nemilujícímu než milujícímu. Sókratés chce řeč slyšet ...
Dialog o rétorice, na niž autor nahlíží z estetického hlediska. Co potřebuje rétorika, aby se stala pravým uměním. Dokonalá rétorika splývá s filosofií.

Kniha, vydalo Oikúmené, Praha 1993. Formát JPG, 86 stran.

Platón: O Atlantidě

Z překladu Františka Novotného připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (15 min).

V Platónově díle se často opakují dialogy, které líčí autorovy představy o státním zřízení, v němž by se uskutečnila vláda dobra. Tak je tomu v dialogu nazvaném Politeia (Ústava), v dialogu Timaios i v dialogu Kritias. (Platón vždy volí formu dialogu mezi přáteli.) V dialogu Kritias rozmlouvají jeho učitel Sokratés, Kritias a také sám autor. V tomto posledním a už nedokončném dialogu se dozvídáme nejen o bájné Atlantidě ležící za Herkulovými sloupy, dnešním Gibraltarem, ale také jak vypadal či měl vypadat ideální a spravedlivý stát. Platónova slova o Atlantidě vyvolala a stále vyvolávají mnoho pozornosti. Podle některých je to vyprávění smyšlené, které mělo zachytit autorovy představy o ideálním státě, existuje však dlouhá řada pokusů bájnou Atlantidu nejenom lokalizovat přesněji, ale také ji najít. V předkládaném úryvku vypráví Kritias Sokratovi a ostatním hostům, jak a odkud získal zprávy o Atlantidě, ale také o jejím ideálním státním zřízení založeném na hodnotách výrazně etických.

Platón: O síle slova a mravnosti

Z překladu Františka Novotného připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (15 min).

Platón, žák Sókratův a učitel Aristotelův, žil v 5. století př. Kr. Svého učitele Sókrata líčí ve svém díle jako muže, který učinil svým životním posláním usvědčovat své spoluobčany v Athénách ze špatnosti, pokud jsou špatní a pomáhat jim hledat pravdu, pokud ji opravdu hledají. Tak líčí Sókrata i v dialogu, kterému dal název Gorgias čili o síle slova a mravnosti. Sókratés tu slovy Platónovými ukazuje, že největším ze všech zel je činit bezpráví, jednat nespravedlivě. Kalliklés, jeden z účastníků dialogu, tento názor prohlašuje za naivní dětské žvatlání. A Sókratés dokládá, že skutečnou vážnost v životě přináší člověku jen hledání skutečné pravdy a poctivý život.

Platón: O výchově v rodině

Z překladu Rudolfa Mertlíka připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (14 min).

Platónovým největším, i když nedokončným spisem jsou Zákony, v nichž se asi nejvíc přibližuje k reálným lidským možnostem. Za nejlepší ústavu označuje Platón takovou, která umožňuje vládu rozumu, svobody a přátelství občanů. Zákony mají být především dílem rozumu, ale občany je třeba získat dobrovolně a přesvědčováním. Tyto zásady uplatňuje Platón i ve svých myšlenkách o výchově a rodině, jak je zaznamenal právě ve spise Zákony. Za ideál tu považuje i důslednou veřejnou výchovu. I když jeho řešení je značně teoretické, bylo na svou dobu zcela nové a ukazuje, že určité problémy antického člověka byly velmi podobné problémům pozdějších staletí. Některé tyto Platónovy výchovné zásady jsou stále živé i v moderní pedagogice, zejména v její etice.

Platón: Obrana Sókrata

Jeden z nejznámějších filozofických textů antiky. Účinkuje Jiří Adamíra. (14 min).

Plautus, Titus Maccius: LIŠÁK PSEUDOLUS

Klasická antická komedie o sluhovi, který dopomohl ke štěstí svému pánovi. Účinkují: František Smolík, Václav Vydra, Josef Zíma, Jaroslav Kepka, Otakar Brousek, Stanislav Neumann, Felix Le Breux a další.

Autor, jehož Komedii o hrnci přepracoval Moliére na svého Lakomce a jehož Chlubný vojín se stal předobrazem Shakespearova Falstaffa - to byl Titus Maccius [čti: makcius] Plautus, slavný římský dramatik. Začínal jako herec a je mu přisuzováno autorství 130 komedií, ovšem jen u zlomku z tohoto počtu je Plautovo autorství prokázáno. K jeho nejlepším hrám patří i Lišák Pseudolus. V příběhu o prohnaném otrokovi, který osvobodí milenku svého mladého pána ze spárů kuplíře, uslyšíte nezapomenutelné české herce.

Plautus, Titus Maccius: OBCHODNÍK

Úprava méně známé hry největšího římského komediografa.

Osoby a obsazení: Lysimachus, stařec (Josef Kemr), Demifo, stařec (Zdeněk Řehoř), Charinus, syn Demifonův (Petr Štěpánek), Eutychus, syn Lysimachův (Ladislav Mrkvička) a další. (65 min).

Plútarchos: Rady manželské

Z překladu Zdeňka Vysokého připravil Václav Cibula. Účinkuje Jiří Adamíra. Režie Václav Špidla (13 min).

Spisovatel Plútarchos se narodil někdy po roce 50 n.l. Ve svých historických dílech se snažil popsat charaktery a skutky lidí, aby dospěl k ideálům nebo aspoň modelům chování. Jeho ctnosti chápeme jako velmi kladné dodnes: statečnost, kreativitu, benevolenci, rozhodnost, flexibilitu.

Plútarchos napsal podle antických katalogů celkem 227 prací, většinou historicko-biografických, ovšem také šedesátku děl v oblasti fyziky, náboženství, literatury a morálky. Většina těchto děl se nám zachovala.

Poe, Edgar Allan: Anděl pitvornosti

Humornou povídku přeložil a čte Josef Červinka. Natočeno v roce 1997 (24 min).

Poe, Edgar Allan: Havran

Literárně-hudební pásmo ze slavné básnické skladby a úvah amerického prozaika a básníka.
Havran byl poprvé publikován v lednu 1845, když bylo autorovi 36 let. Vyčerpaný, živořící básník, kterému zemřela mladá žena, umírá o čtyři roky později za nejasných okolností - 7. října 1849. Poeův pohřeb se konal na hřbitově v Baltimoru a účastnili se ho čtyři lidé. Zůstalo však literární dílo, které má ve vývoji moderní literatury povahu takřka zakladatelskou.

Poe, Edgar Allan: O šizení jakožto exaktní vědě

Povídka. Účinkuje Milan Neděla. (26 min).

Poe, Edgar Allan: Vraždy v ulici Morgue

Klasická detektivní povídka v překladu Josefa Schwarze. Rozhlasová úprava a režie Petr Adler. Účinkují Jiří Adamíra, Jan Přeučil, Viktor Vrabec, Ladislav Mrkvička a další. (35 min).

Po vyloučení všeho nemožného musí být pravda to, co zbývá, ať je to sebenepravděpodobnější - to je jedno ze základních axiomat klasické detektivky a v případě "Vražd v ulici Morgue" vede k odhalení pachatele.

Poe, Edgar Allan: ZLATÝ CHROBÁK

Dobrodružný příběh. Dramatizace Richard Hanzlík. Úprava a průvodní verše Jan Skácel. Režie Vladimír Vozák. Osoby a obsazení: recitátor (Rudolf Krátký), Edgar Allan Poe (Otakar Dadák), Wolf (Vilém Blažek), Jupiter (Karel Kabíček) a Wiliam Legrand (Rudolf Jurda). Nastudovalo Brno v roce 1958 (52 min).

V roce 1827 vstoupil Poe do americké armády a dělostřelecká baterie, ve které sloužil, byla převelena do Fort Moul'trie v Charlestonu. Zde Poe obdivuje krásu Sullivanova ostrova, kterou vylíčil v povídce Zlatý brouk. Povídku napsal Poe v roce 1842.

Poe, Edgar Allan: ZRÁDNÉ SRDCE

Rozhlasové zpracování fantastické povídky o muži, který zavraždí majitele bytu a za podivných okolností se přizná k činu.

Přeložil Josef Červinka. Dramatizace Jaroslav Pour. Dramaturg Miroslav Stuchl. Režie Alois Kachel. Osoby a obsazení: mladý muž (Stanislav Malý), policisté: (Zdeněk Hradilák) a (Karel Vochoč). Nastudovala Ostrava v roce 1970 (22 min).

Natočeno podle povídky Na slovíčko s mumií, která u nás vyšla poprvé v roce 1853 v překladu Františka Šebka.

Pokorný, Zdeněk: Sny

Četbu z rukopisné knihy vybral a připravil Jan Halas. Účinkuje Petr Pelzer. Názvy částí: 1. Sny mají svou tíhu a panují nad námi. 2. Ve snu můžeš hledat jiný sen... 3. Je velká touha sen? (3x10 min).

Pompermayer, Sergi: Uprchlíci

Hra Uprchlíci vynesla svému autorovi, katalánskému dramatikovi a scénáristovi Sergi Pompermayerovi domácí a evropskou proslulost. Uprchlíci propojují téma katastrofálního stavu médií s jejich schopností manipulace s tématem lidské bezohlednosti a touhy po moci za jakýchkoli obětí.

Do jedné z hlavních rolí této inscenace, která byla natočena v roce 2010, obsadil režisér Aleš Vrzák Vladimíra Dlouhého, pro něhož to tehdy byla poslední rozhlasová práce (Vladimír Dlouhý zemřel v červnu 2010).

Popol Vuh - úryvek z mayských mýtů

Anonymní mayské dílo. Z překladu Ivana Slavíka připravil Marek Toman. Účinkují Rudolf Kvíz a Jana Beránková. Režie Jan Tůma. (15min.)

Potopené zrcadlo - Legendy, pověsti a pověry z Bretaně

Kniha "Potopené zrcadlo" je různorodý soubor živený z dávné keltské mytologie, z křesťanských legend, z rozličných místních mravoučných i žertovných příběhů.

Přemyslovna, Eliška - pořad k 680. výročí jejího úmrtí

Pořad připomínající životní osudy české královny. Byla pátým dítětem Václava II. a Guty Habsburské, manželkou prvního Lucemburka na českém trůně a matkou císaře Karla IV. K výročí jejího úmrtí (28.9. 1330) připravily prof. Marie Bláhová a Eliška Závodná. Ze Zbraslavské kroniky cituje Stanislav Oubram. (15min.)

Příběh rytířů templářského řádu

Rozhovor s profesorem Janem Roytem o autoportrétu připisovaném Leonardovi da Vinci a o výstavě věnované templářům na zámku Zbiroh doplněný literárními ukázkami o vzestupu a pádu řádu a zajímavostmi z historie a současnosti zámku. Dedikováno výstavě Tvář Leonarda da Vinci - Příběh rytířského řádu templářů, která probíhala v renesančních prostorách na zámku Zbiroh od 13. 1. do 18. 3. 2012.

Příběhy a legendy středověké Evropy

Křesťanské příběhy ze západoevropského středověku. Z překladů Aleny Lhotové a Hany Prouskové (knihu vydalo nakladatelství Portál, soubor příběhů sestavil a převyprávěl Michel Zink) připravil Petr Turek.
01 Věrný milý.
02 Jak poustevník uchránil svého druha od zoufalství.
03 Mnich s bárkou.
04 Kejklíř v chrámu Matky Boží.
05 Prozíravost.
06 Mrtví na stráži.
07 Ptáček a mnich.
08 Jak poustevník obrátil loupežníka na víru a sám se zatratil.
09 Kostky.
10 Rytíř a soudek na vodu.
11 Co dokážou báchorky.
12 Klášterní poklad.
Účinkují: Růžena Merunková a Jan Šťastný. Hudební spolupráce Hana Brothánková. Režie Markéta Jahodová. Natočeno 2009. (Délka jednotlivých příběhů 10-14 min.)

Společným pojítkem těchto příběhů je, že všechny v určité podobě obsahují motiv křesťanství. Řeší se v nich křehká rovnováha mezi dobrem a zlem, vypráví se o klikaté cestě za spásou. Děj má poutavost i gradaci, zachovány jsou v moderním převyprávění původní zbožnost a spiritualita. Mnohé dávné příběhy nám dnes mohou připadat podivné, pohoršlivé i hrozné, vždy však vypovídají něco hlubokého o smrti a životě, o lidském utrpení a naději, o složitých a klikatých cestách ke spáse a lásce k Bohu.

Puškin, Alexandr Sergejevič: EVŽEN ONĚGIN

Převzaté představení Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Přeložil Jaroslav Janovský a Milan Dvořák. Rozhlasová úprava Ilona Smejkalová. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Jan Mikulášek.

Osoby a obsazení: Evžen Oněgin (Tomáš Dastlík), Vladimír Lenský (Lukáš Melník), Taťána (Tereza Vilišová), Larina (Kateřina Krejčí), Zarjecký (Jan Vlas), Guillot (Tomáš Krejčí), Generál (Přemysl Bureš), Olga (Sylvie Krupanská) a vypravěč (Norbert Lichý). Nastudovala Ostrava v roce 2008 (61 min). Audio - mp3 (128 kbit, 44 kHz).

Putík, Jaroslav: Uvolni hrdlo. Zpívej!

Povídka "Uvolni hrdlo. Zpívej!" se odehrává ve známém lázeňském městě a lze ji charakterizovat jako neobvyklé setkání ve všedním životě. Jaroslav Putík přitom v dialogu vypravěče s náhodným spolubesedníkem uplatňuje dokonalou znalost lidské psychiky, vytříbený smysl pro drobnokresbu lidských charakterů i životní zkušenost, moudrost, nadhled a humor.

Putík, Jaroslav: Vídeňské botinky

Povídka inspirovaná autorovými zážitky z dětství v severočeském pohraničí.

Quintilianus, Marcus Fabius: O výchově

K vrcholům pedagogického snažení ve starém Římě patřila také výchova k umění správně a přesně promluvit, čili výchova a vzdělání řečníka. Umění řečnické tehdy zcela nutně potřeboval nejen filozof, ale i politik, státník, vojevůdce, vlastně každý člověk, který vystupoval před veřejností. Jediný dochovaný římský spis o výchově se zabývá právě výchovou řečníka. Těchto dvanáct knih o výchově řečníka pochází z posledních let prvního století našeho letopočtu (vydáno bylo r. 95) a jejich autorem je římský rétor M. Fabius Quintilianus. Jeho dílo se dotýká nejen mnoha základních otázek metodických a pedagogických, ale i etických. Quintilianus se snaží vychovat řečníka především jako člověka čestného s důkladným všeobecným vzděláním. Jeho spis měl velký vliv i na pozdější pedagogy, zejména v době humanistické, o jeho názory se opírá a často ho cituje například Jan Ámos Komenský.

Rabelais, Francois: Jak pánové z Polibmi a Čuchnisi vedli svou při

Epizodu z vyprávění o Gargantuovi a Pantagruelovi podle překladu Jihočeské Thelémy pro rozhlas upravila Blanka Stárková. Účinkují Petr Haničinec, Vladimír Brabec, Jiří Adamíra a Miroslav Moravec. V roce 1990 natočil režisér Michal Pavlík. (26 min.)

Francois Rabelais (1495 - 1553), mnich a lékař, nejlépe v próze ztělesnil francouzskou renesanci. Jeho čtyřdílný satirický román o královské rodině obrů - Gargantua a Pantagruel, z něhož pochází tato povídka, nesmiřitelně kritizuje zaostalost, zlo, hlásá ideál svobodného lidství, horuje pro smích, tepe soudnictví, školství, náboženství. Rabelais je nepřekonatelný vypravěč, srší vtipem, hýří slovními hříčkami. Jako nadšený ctitel antiky sympatizuje zpočátku i s reformací a prosazuje osobitě pojatý program humanismu.

Radzinskij, Edvard: Poslední noc posledního cara

V noci z 16. na 17. července 1918 došlo k jedné z nejbrutálnějších vražd 20. století. Právě tehdy byla v sibiřském městě Jekatěrinburk zastřelena rodina posledního ruského cara Mikuláše II.
Hra "Poslední noc posledního cara" ruského spisovatele Edvarda Radzinského byla krátce po svém prvním moskevském uvedení v roce 1997 natočena v Českém rozhlase.

Rak, Štěpán: Vivat Comenius

Hudebně-literární kompozice Štěpána Raka na texty Jana Amose Komenského. Skladba o sedmi částech pro zpěv, recitaci, kytaru, zobcové flétny, housle a violoncello. Účinkují Štěpán Rak, Alfred Strejček, Miroslav Petráš, Jaroslav Svěcený a Miloslav Klaus. (43 min)

"Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče." (J. A. Komenský) Známá slova z "Obecné porady o nápravě věcí lidských", kterou Jan Amos Komenský napsal před více než třemi sty lety, znějí v dnešní době s novou silou a aktuálností. Komenského dílo na své vydání čekalo velice dlouho. Rukopis se totiž ztratil a byl nalezen až v roce 1935 v sirotčinci v německém městě Halle. V roce 1957 jej sice německá vláda věnovala Československu, avšak jeho vydání v roce 1966 v latinské verzi zdaleka nemohlo zpřístupnit obsah širší veřejnosti. To se podařilo až mnohem později.

Ratzinger, Joseph: Odtud přijde soudit živé i mrtvé

Pořad vysílaný v ČRo 3 Vltava při příležitosti 85. narozenin Svatého otce. Je to úryvek z úvahy, v níž se zabývá jedním ze stěžejních témat křesťanství - otázkou posledního soudu.

Ratzinger, Joseph: Tažné zvíře

Kapitola z knihy "Můj život" německého katolického teologa, dnešního papeže Benedikta XVI.

Reed, A. W.: Mýty a legendy Tichomoří

S použitím překladu Moniky Kittové připravila Dagmar Oravová.
1. Hinemoa a Tutanekai.
2. Moudrý bratr a pošetilý bratr.
3. Jak Maui přinesl oheň.
4. Malý lid Havaje.
5. Pošetilí veslaři.
Účinkuje Taťjana Medvecká. Hudební spolupráce Josef Plechatý. Režie Ivan Chrz. (Délka jednotlivých dílů 11-13 min.)

Příběhy z knihy A. W. Reeda mají základ v legendách a mýtech, jak si je po staletí vyprávěli obyvatelé ostrovů Tichého oceánu. Vybraná pětice pochází z Nového Zélandu, Havaje, Nové Británie, Šalamounových ostrovů a Tonga. Jsou mezi nimi historky milostné, naučné i humorné, jednoduché i rafinované a všechny mají pro nás suchozemce exotickou přitažlivost.

Reynek, Bohuslav: Tři krátké prózy

Úvod Hana Janská. Účinkuje Pavel Soukup. Režie Pavel Krejčí. (10 min.)

Riddellová, Charlotte: Dveře dokořán

Strašidelná povídka britské autorky v překladu, úpravě a interpretaci Jiřího Hanáka. Natočeno 1995. (30 min)

Robertson, James: Skotské duchařské historky

Strašidelná vyprávění na pomezí reality a fikce.

Rostand, Edmond: Cyrano z Bergeracu

"Svůj širák odhazuji v dáli, nech s grácií tam leží on ..."

Rozhlasová inscenace slavného dramatu ve zkrácené verzi. V hlavních rolích uslyšíte Karla Högera a Vlastu Fabianovou.

Rosten, Leo: Pan Kaplan má stále třídu rád

Desetidílný seriál, který vznikl podle oblíbené knihy amerického spisovatele. O půvabně humorných jazykových i jiných potížích žáků Večerní přípravné školy pro dospělé v New Yorku. Překlad, dramatizace a režie Antonín Přidal. Hudba Maxmilián Wittmann.

Osoby a obsazení: Hyman Kaplan (Miroslav Donutil), Karl Finsterwald (Arnošt Goldflam), Olga Tarnovská (Ivana Valešová), prof. Parkhill (Ladislav Lakomý), Schnepfová, sekretářka (Drahomíra Hofmanová) a další. (Délka jednotlivých dílů 21-38 min).

Rudiš, Jaroslav: Herzgebirge / Srdcohoří

(Láska prochází žaludkem / Liebe geht durch den Magen). Rozhlasová mikrohra.
Děje se v nebeské kuchyni nad Krušnými horami, kterým Němci říkají Erzgebirge, tedy "Rudohoří" kvůli množství nerostů a rud, které se tam těží. Ostatně i český název "Krušné" pochází od slova "krušiti", což znamená "rýžovat". O čem si asi v noci vysoko v Krušných horách povídají německý kuchař a česká kuchařka? A je to vůbec skutečný rozhovor nebo jen sen inspirovaný českými i německými recepty v kuchařských knihách? A jak se vůbec Krušné hory mohou změnit v Srdcohoří?

Rudnicki, Janusz: Smrt českého psa

Polský spisovatel Janusz Rudnicki (*1956), bývalý aktivista hnutí Solidarita, žije v Hamburku.

Ryšavý, Martin: Cesty na Sibiř

Filmový dokumentarista Martin Ryšavý podniknul na ruský dálný východ celkem šest nebo sedm cest, je autorem několika snímků o Sibiři a jejích obyvatelích. Jako by ve svých audiovizuálních dílech načrtnul témata, která se v celistvý obraz dokonale propojila v jeho rozsáhlém dvousvazkovém románu Cesty na Sibiř - ten vyšel na sklonku roku 2008 v Edici Revolver Revue. Když se předávaly ceny Magnesia Litera (2009), vítěz kategorie próza - Martin Ryšavý si svou sošku za román Cesty na Sibiř osobně nevyzvedl, ani o svém triumfu nevěděl. Byl totiž příznačně kdesi na Sibiři.

Sachs, Hans: Chytání na vějičku

Literárně-hudební pásmo z básní a šprýmů Hanse Sachse v překladech Ivana Wernische a Rudolfa Mertlíka. Účinkují Miroslav Táborský, Vladimír Brabec, Věra Slunéčková a Valérie Zawadská. Hrají Rožmberská kapela a Symposium musicum (Praha) (56 min).

Dokladů o tom, že středověk v Evropě nebyl jen epochou přísně náboženskou, ale že v jeho literatuře a kultuře vůbec byl velký prostor pro humor a nevázané veselí, je celá řada. V německé literární historii je takovým důkazem dílo ševce a mistra pěvce Hanse Sachse. Z jeho básní a šprýmů je komponován pořad s názvem Chytání na vějičku.

Sachs, Hans: Z moudrostí ševce Hanse Sachse

Toulavý student v Paradýzu.

Trpělivá a poslušná markraběnka Griselda.

Nejproslulejší z norimberských pěvců, lidový básník 16. století, stoupenec reformace, švec Hans Sachs bojoval proti špatnostem své doby duchaplnou myšlenkou, ostrým vtipem a slovem, kterému lidé dokázali naslouchat – z jeho díla se dochovalo přes 6000 básnických skladeb nejrůznějších žánrů.

Rozhlasové zpracování Sachsovy tvorby pod názvem Z moudrostí ševce Hanse Sachse představuje dvě frašky, dobře reprezentující svérázný humor konce středověku. První nazvaná "Toulavý student v Paradýzu" se vysmívá všudypřítomné lidské hlouposti, druhá provádí posluchače příběhem "Trpělivé a poslušné markraběnky Griseldy" a v nadsázce odráží autorovy osobité mravní názory.

Saint-Exupéry, Antoine de: Povolal jsem stavitele

Fragment z knihy "Citadela".

Sančenko, Anton: Obrázky z kadetky

V grotesce ukrajinského prozaika Anatolije Sančenka Obrázky z kadetky nahlédneme do prostředí černomořských námořníků. Povídka je napsána s humorem, který nacházíme u více současných ukrajinských spisovatelů a který svědčí o tom, že původní ukrajinské literatuře stojí zato věnovat pozornost. Dozvídáme se z ní totiž o poměrech v této zemi mnohem víc než z politického zpravodajství.

Účinkuje Michal Pavlata. Natočeno v roce 2012 (25 min).

Seneca, Lucius Annaeus: Faidra

Tragédie o nenaplněné touze, truchlivý příběh řeckého královského rodu krutě stíhaného vůlí bohů. Rozhlasová hra (70 min).

Příběh Faidry, sestry u nás rozhodně známější Ariadny, je plný vášně, násilí i tragických chyb a omylů. Faidra zřejmě z politických důvodů provdaná za krále Thesea, slavného řeckého hrdinu, který ji často opouští, aby vykonal své slavné činy, se zamiluje do nevlastního syna Hippolyta. Tato láska vyroste z pocitu odcizení, osamocení a prázdnoty vlastního života, a snad právě proto má tak zničující sílu. Těžko říct, zda Hippolytus je opravdu tak oddaným ctitelem bohyně Diany a odpůrcem žen, ale v každém případě Faidru odmítne. Ta ho pak ve snaze zakrýt vlastní vinu nařkne, že ji znásilnil a Theseus vracející se z vítězné výpravy povolá na pomoc i boha moře, aby Hippolyta za tento domnělý čin ztrestal. Nad mrtvým Hippolytovým tělem se Faidra přizná ke své intrice a zaplatí za ni vlastní smrtí.

Seneca: Hercules furens (Šílený Herkules)

Naskenovaná kniha. Latinsko-anglická bilingva.

Seneca: Listy o štěstí a mravnosti

Římský myslitel, právník a vynikající řečník Lucius Annaeus Seneca se narodil roku 4 př. n. l., žil tedy na začátku prvního tisíciletí, ve stejné době, jako Kristus. Jeho životní osud byl víc než pohnutý. Nenáviděl ho císař Caligula i pověstná manželka císaře Claudia Messalina - na její udání byl Seneca obviněn z milostných styků s Klaudiovou neteří a poslán do vyhnanství na Korsiku. Směl se vrátit až po sedmi letech, když se za něho přimluvila čtvrtá Claudiova manželka Agrippina. Ta mu pak svěřila výchovu svého syna Nerona, jenž se po Claudiově smrti stal císařem.

Seneca je nejvýznamnějším představitelem římského stoicismu a autorem celé řady etických rozprav, úvah a listů. Zárukou životní rovnováhy je podle něho klidná mysl, která pomáhá člověku uspořádat si vztahy jak k sobě samému, tak i k ostaním lidem. Člověk může být silnější než je osud a nepřízeň času, jestliže se dokáže ke všemu postavit čelem a tváří v tvář.
Účinkuje Josef Somr. (14 min).

Seneca: O dobrodiních

Účinkuje Jiří Ornest. (12 min)

Seneca: O duševním klidu

Účinkuje Radovan Lukavský. (10 min)

Seneca: O hněvu

Filozof a spisovatel L. Annaeus Seneca žil na samém začátku 1. stol. po Kr. Ze tří odvětví starověké filozofie - fyziky, logiky a etiky - ho zajímaly především problémy praktické morálky. V etice kladl základní důraz na shovívavost a na vzájemnou toleranci ve vztazích mezi lidmi. Jeho spis "De ira" (O hněvu) pochází z pozdních let jeho života a byl napsán jako fingovaný dopis jistému Novátovi. Je to vlastně výstižný rozbor lidského hněvu a Seneca v něm uvádí i prostředky, kterými lze nemístný hněv léčit nebo překonat.
Účinkuje Josef Somr (15 min).

Seneca: O shovívavém životě

Svou úvahu O shovívavosti napsal Seneka krátce po nástupu římského císaře Nerona na trůn roku 54 n.l. V té době byl Seneka už řadu let Neronovým vychovatelem, do výchovy však zasahovala velmi rafinovaně neustálými intrikami především císařova matka Agrippina.

Senekův spis O shovívavosti naznačuje, že autor a vychovatel brzy poznal zlo krutosti, které se v mladém Neronovi projevovalo stále výrazněji. Senekův spis proto klade mimořádný důraz na lidskou shovívavost a mírnost, navíc uvádí i příklady z římských dějin, kdy taková mírnost byla vladaři na prospěch a nikoli na škodu.

Seneka sám se nakonec stal obětí právě Neronovy krutosti - císař ho obvinil ze spiknutí a nařídil mu, aby vlastní rukou ukončil svůj život, což se stalo roku 65 n. l.
Účinkuje Josef Somr. (15 min).

Z dopisů Senekových

Je celkem pochopitelné, že při svém pohnutém životě zastával a hlásal Seneca filosofii, podle níž člověka nemá příliš povznášet štěstí, ani ničit neštěstí. Vycházel přitom z řeckých stoiků a výrazným rysem této nepoddajnosti byla neochvějnost, neohroženost. U Senecy je tento ústřední postoj stoiků spojen navíc se zásadou rovnosti všech lidí.

K významným dílům Senecova odkazu patří Listy Luciliovi - filosofická zamyšlení nad dobou, lidmi a životem. K Luciliovi promlouvá autor těmito slovy: "Povím ti něco, podle čeho můžeš hodnotit naše soudobé mravy. Stěží najdeš někoho, kdy by mohl žít při otevřených dveřích. Vrátné k nim nepostavila naše pýcha, ale naše špatné svědomí. Žijeme totiž tak, že by se náhlé nahlédnutí rovnalo přistižení."
Účinkuje Josef Somr. (15 min).

Sentence o lásce

Myšlenky a aforismy velkých spisovatelů. Připravil Rudolf Matys. Účinkují Jaromír Spal a Vladimír Ráž. Režie Jana Bezdíčková. (10 min.)

Nesmrtelná slova o lásce

Z knih českých autorů připravil Václav Cibula. Účinkují Josef Somr a Jitka Faltysová. Režie Jan Tůma. (15 min)

Shakespeare, William: Hamlet

"V Hamletovi je spousta příběhů, všichni usilují o to, aby je dořekli a přesto žádný z nich dořečen není." (Martin Hilský - překladatel)

Schönberg, Arnold: Gustav Mahler

Fragmenty z přednášky hudebního skladatele, poprvé proslovené v roce 1912 v Praze. Z překladu Ivana Vojtěcha připravil Miloš Doležal. Účinkuje Jan Hartl. Režie Vlado Rusko. (13 min.)

"Génius září vpřed a my se snažíme jít za ním. Půjdeme za ním, protože musíme, ať chceme či nikoli. Nese nás to výš." Vizionářská věta Arnolda Schönberga z jeho přednášky o Gustavu Mahlerovi.

Schopenhauer, Arthur: O géniovi

Dvoudílný výběr ze Schopenhauerových myšlenek z překladů Vítězslava Tichého a J. L. Fischera vybral Zdeněk Milt. Účinkuje Rudolf Pellar. Režie Josef Melč. Natočeno 1999. (Délka 13 a 15min.)

Arthur Schopenhauer byl významný představitel filozofického iracionalismu, kterým se snažil překonat objektivní idealismus Hegelův. Náš pobyt ve světě je podle něj trvalým utrpením, které lze zmírnit jen pomocí křesťanské či buddhistické askeze nebo uměleckou kontemplací. Bývá často pokládán za jednoho z nejsmutnějších filozofů.

Schopenhauer, Arthur: O úsudku, kritice, pochvale a slávě

Z překladu Josefa Strnadela připravil Zdeněk Milt. Účinkuje Jiří Hanák. Režie Josef Melč. (14min.)

Schopenhauerovy poznámky o spisovatelích a slohu, o čtení a knihách byly jím samotným považovány za paběrky, avšak nezaujímají nijak podřadné místo vedle jeho hlavního díla. Jsou útočným pamfletem, obranou a zároveň kritickým příspěvkem k studiu literární psychologie spisovatele, díla i čtenáře a zároveň jsou jakýmisi vysvětlujícími dodatky k jeho filozofickým spisům.

Schulz, Bruno: Můj otec se dává k hasičům

Povídka. Účinkuje Jiří Ornest. (22 min)

Polský prozaik Bruno Schulz se narodil v roce 1892 v rodině židovského obchodníka se střižním zbožím v Drohobyči na Ukrajině. Život a dílo tohoto plachého samotáře jsou pevně svázány s rodnou obcí, kde našel kořeny své soukromé mytologie. Jeho povídkové cykly "Skořicové krámy" a "Sanatorium na věčnosti" představují experimentální prózu založenou na fantasticko-snové autobiografii. Povídka Penzista pochází ze "Sanatoria na věčnosti".

Schulz, Bruno: Penzista

Povídka. Účinkuje Luděk Eliáš. (29 min.)

Schulz, Bruno: Traktát o manekýnech neboli Druhá kniha o stvoření druhů

Povídka. Účinkuje Jiří Ornest. (28 min.)

Schulz, Karel: Karel Schulz: Blázen před zrcadlem

Povídka. Účinkuje Josef Vinklář. V roce 1990 natočil režisér Jiří Jaroš. (27 min)

Karel Schulz se narodil 6. května 1899 v Městci Králové. Oba jeho rodiče pocházeli z hudebnické a malířské rodiny slavných Mařáků, gymnázium absolvoval v Praze, po roce studia práv přestoupil na medicínu, kterou však z existenčních důvodů nedokončil. Od roku 1927 byl členem brněnské redakce Lidových novin, roku 1930 se stal parlamentním zpravodajem Lidových listů. Od poloviny let třicátých až do konce života působil jako vedoucí redaktor Národní politiky. Zemřel v únoru roku 1943. Literárně byl činný od začátku dvacátých let - přispíval do Dělnické besídky Rudého práva, Proletkultu, Hosta a dalších. První Schulzovo období je ve znamení autorovy příslušnosti k levicově orientované skupině Devětsilu, s druhou fází Schulzovy tvorby, jejíž počátek se datuje koncem let dvacátých a která je poznamenána autorovým příklonem ke katolicismu, se seznamuje veřejnost až v letech čtyřicátých. Sem patří i jeho monumentální michelangelovské dílo "Kámen a bolest".

Schulz, Karel: Kohoutí zpěv

Povídku Kohoutí zpěv Karla Schulze najdeme v povídkovém souboru Prsten královnin, poprvé vydaném v roce 1941. Kniha patří do druhé fáze autorovy tvorby, která je ovlivněna příklonem ke katolicismu. Děj povídky, jejíž silnou stránkou je především působivá atmosféra, nás zavede do Čech poloviny 15. století. Ocitáme se v době vlády nezletilého Ladislava Pohrobka, v době, kdy Jiří z Poděbrad byl pouhým zemským správcem.

Schulz, Karel: Prsten královnin

Úvodní povídku ze stejnojmenné sbírky čte Norbert Lichý. Připravila Eva Lenartová. Režie Radovan Lipus. Připravila Ostrava. (29 min.)

Málo známá sbírka Karla Schulze "Prsten královnin" vyšla ve válečném roce 1941 v pražském Vyšehradu. Sedm povídek řazených do tří oddílů vyniká mistrným zachycením atmosféry. V nejlepších místech Schulzovy texty připomínají vrcholné prózy Jakuba Demla či Jaroslava Durycha.

Schulz, Karel: Rekviem

Povídka ze sbírky Peníz z noclehárny. Účinkuje Vladimír Brabec. V roce 1990 natočil režisér Jiří Jaroš. (29 min)

Schulz, Karel: Zrcadla

Povídka českého autora z knihy "Blázen před zrcadlem". Připravil Jiří Vondráček. Účinkuje Ivan Řezáč. Režie Vlado Rusko. (28 min.)

Schwarzenberg, Karel VI.: Co že bude z celé Evropy?

Poetické hříčky z exilu českého historika, heraldika, esejisty a orlického knížete. Účinkují Rudolf Pellar a Ladislav Frej. (15 min)

Karel VI. Schwarzenberg zemřel 9. 4. 1986, byl to 6. majorátní pán orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jeho synem je současný český politik Karel Schwarzenberg.

Schwob, Marcel: Kniha o Monelle

Pětidílná četba na pokračování z novely francouzského spisovatele. Z překladu Borise Merhauta připravil a režii má Tomáš Vondrovic. Účinkuje Viktor Preiss.

Marcel Schwob zemřel 12. února 1905 v pouhých 38 letech. Je považován za největšího prozaika francouzských symbolistů. Kniha o Monelle je jeho zřejmě nejčtenější knihou.

Siltanen, Juha: Křišťálová hora

Finský dramatik, esejista, překladatel a divadelní režisér Juha Siltanen (*1959) absolvoval Finskou divadelní akademii v roce 1983. Jeho divadelní hry se hrají po celém Finsku, píše také pro rozhlas a pro televizi. Juha Siltanen za svou komorní hru "Křišťálová hora" získal v roce 1988 druhou cenu na festivalu Prix Italia.

Simenon, Georges: MAIGRET A PŘÍZRAK

Belgický spisovatel detektivních a psychologických románů. Tvůrce komisaře Maigreta.

Sippurim - Legendy pražských Židů: Jak přišli Židé do Čech

Kapitolka ze sbírky Sippurim. Účinkuje Petr Haničinec. (15 min)

Sládek, Josef Václav: Má Amerika

Ze Sládkovy knihy fejetonů a příhod z let 1871 - 1892 připravil Vladimír Zajíc. Účinkuje Bohuslav Kalva. Režie Vladimír Gromov.

Části: Na farmě (13 min.), Chicago (12 min.), Morava (13 min.), Válečná výprava (13 min.), Na hrobech indiánských (14 min.), Můj přítel mulat (13 min.), Jak jsme křtili a biřmovali (13 min.).

Málo se ví, že Josef Václav Sládek strávil dva roky ve Spojených státech Amerických a že se pak tento pobyt zrcadlil v mnoha jeho knihách, fejetonech a novinových článcích a že se po celý život věnoval anglo-americké literatuře.

Smetanová, Jindřiška: O vraždě v hudebním pokoji, zmrtvýchvstání klavíru a nedělní domácí hudbě

Jindřiška Smetanová (*1923) je česká spisovatelka, scénáristka a překladatelka. V době normalizace byla politicky perzekuována.

Povídka "O vraždě v hudebním pokoji..." je ze sbírky Domovní důvěrnosti. Pro rozhlas připravil Ivan Němec. V režii Jaromíra Ostrého účinkuje Ivana Valešová. Nastudovalo Brno v roce 1995. (22min.)

Smetanová, Jindřiška: Suez

Příběh o pánovi, který stavěl s Ferdinandem Lessepsem Suezský průplav. Účinkuje Květa Fialová. (24 min)

Sofokles: KRÁL OIDIPÚS Tragédie o králi Oidipovi

Nejznámější zpracování starořeckého mýtu. Přeložili Matyáš Havrda a Petr Borkovec. Rozhlasová úprava a režie Hana Kofránková. Scénická hudba Petr Mandel. Dramaturg Hynek Pekárek.

Osoby a obsazení: Oidipús (Ivan Trojan), Iokasté (Taťjana Medvecká), Kreón (Jiří Štěpnička), Teiresiás (Ilja Racek), Korintský posel (Alois Švehlík), Laiův pastýř (Josef Somr), Diův kněz (Petr Pelzer), Oidipúv posel (Lukáš Hlavica), náčelník sboru (Boris Rösner), Chór (Marie Marešová, Robert Sättler, Jiří Schwarz, Jana Franková, Jan Vlasák, Jiří Hromada, Jiří Klem a další). Natočeno v roce 2003 (89 min). Nahrávka z Českého rozhlasu ve formátu mp3.

Sókratés - pozdější reflexe jeho nauky: Dopisy Sókrata a jeho žáků

Z překladu Heleny Businské připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (15 min).

Athénský myslitel Sókratés, který žil ve 4. století př. Kr., nezanechal po sobě ani jedinou napsanou řádku. Celé jeho dílo známe vlastně jen z autentických spisů jeho přímých žáků a posluchačů, zejména Platóna a Xenofonta. Sókratovy myšlenky známe i z hrstky dopisů, které jsou spojeny se jménem samotného Sókrata a jeho žáků: Aischína, Kritóna a Archeláa. Do formy dopisů byly Sókratovy myšlenky vtěleny ve skutečnosti až později, pravděpodobně až na rozhraní našeho letopočtu. Učinil tak anonymní autor, který si však přesně osvojil Sókratovy myšlenky a znal dokonale jeho filozofii. První překlad těchto dopisů pořídila v roce 1968 Helena Businská.

Součková, Milada: Historická povídka (Infanterie 1866)

Česká spisovatelka (1898 - 1983).

Steigerwald, Karel: NEAPOLSKÁ CHOROBA

Rozhlasová úprava autor. Hudba Rudolf Dašek. Dramaturgie Jana Weberová. Režie Ivan Chrz.

Osoby a obsazení: Komoří (Pavel Landovský), Werner (Karel Pospíšil), Knappe (Jiří Ornest), Schlizout (Jan Novotný), Představitel (Jiří Kodet), Zdravý (Rudolf Hrušínský ml.), Zdravá (Zdenka Hadrbolcová) a Laura (Zuzana Bydžovská). Natočeno v roce 1992. (89 min)

Stivens, Dal: Kamenáč Bill

Prášilovské historky z australského dávnověku. Účinkuje Josef Somr. (119 min).

"Na Kamenáče a jeho slavného šedého plnokrevníka Bílého Oblaka už si vzpomínají jenom pamětníci starých časů. Ani tihle starousedlíci si nejsou moc jisti, jak vlastně Kamenáč vypadal. Jedni říkají, že nebyl o moc větší než trpaslík, jenom takových pět stop a osm palců. Druzí tvrdí, že měl výšku slušnou, maličko přes šest stop. Ale všichni se shodují v tom, že měl dlouhé hnědé kníry a modré oči, ostré jak nebozezy, a že měl pořádnou páru." (Úryvek z knihy.)

Z obsahu: Kamenáč Bill poráží ohromné moskyty, Drzí zajíci, Chrápající treska a jiné.

Stobaios: O smyslu zákonů

Z překladu Heleny Businské připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (15 min).

Stockton, Frank Richard: Dáma, nebo tygr?

Frank Richard Stockton (1834–1902) byl americký spisovatel a humorista, známý svými originálními pohádkami a fantastickými příběhy, mezi něž patří i podobenství o aristokracii a barbarství nazvané Dáma, nebo tygr. Stockton byl nesmírně populární na konci 19. století, dnes jeho povídky nacházíme zejména ve sbírkách fantastických příběhů.

Povídku amerického autora 19. století přeložila Eva Slámová. Účinkuje Pavel Soukup, úvodní slovo čte Hana Brothánková (22 min).

Stránský, Jiří: Bílé apartmá

Jiří Stránský byl ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzen na osm let - ty prožil v pracovních táborech. V tomto prostředí se odehrává i děj hry Bílé apartmá, příběh vězně, jemuž se splní jeho sen - dostane se na několik dní na marodku, jíž vězni přezdívají "bílé apartmá".

Stránský, Jiří: Stařec a smrt

Osmidílná četba na pokračování pro dva hlasy ze stejnojmenné novely o radosti v podzimu života. Připravil Tomáš Sedláček. V režii Zdeňka Kozáka čtou Marie Durnová a Ladislav Lakomý. Připravilo Brno.

Novela "Stařec a smrt" (2007) je baladický příběh, zachycuje poslední týdny života jedenadevadesátiletého bývalého mukla Vildy. Starý muž má hluboké životní zkušenosti z komunistických lágrů i nacistické vyšetřovací vazby. A přesto se těžce srovnává s vdovectvím po pětašedesátiletém manželství, s malichernými i vážnými spory rozsáhlé rodiny i s povinností předat zkušenosti své a svých kamarádů z lágrů dalším generacím. Avšak je moudrý na to, aby lkal nad svým osudem. Především mu však chybí jeho milovaná žena Milka, se kterou vede ve své mysli neustálý dialog.

Studlar, Bernhard - Sauter, Andreas: A. je někdo jiný

Máte pocit, že dobře znáte své nejbližší a nic vás už na nich nedokáže překvapit? Totéž si mysleli přátelé dívky, která ve hře autorů Andrease Sautera a Bernharda Studlara nemá jméno.

Suchý, Jiří: DOKTOR JOHANN FAUST PRAHA 2, KARLOVO NÁMĚSTÍ 40

Hru divadla Semafor pro rozhlas upravil Jiří Suchý. Natočeno v roce 1990 (80 min).

Suzuki, Daisetz Teitaro: O etickém smyslu čajového obřadu

Z překladu Jiřího Navrátila připravil Václav Cibula. Účinkuje Jiří Adamíra. Režie Václav Špidla. Natočeno v roce 1969. (14 min.)

Když buddhismus před staletími pronikl do Číny a Japonska, změnila se značně jeho povaha zekména v Japonsku ve škole zvané Zen. Zen měl pronikavý vliv právě v Japonsku a jeho zásady se významně uplatnily nejen v etice, ale i v malířství a poezii, v úpravě květin, v čajovém kultu i v čajové ceremonii samotné. O etickém a duchovním smyslu Zenu psal přední japonský znalec Zenu, profesor Daisetz Teitaro Suzuki (1870 - 1966), který o něm přednášel na řadě západních univerzit.

Svátek, Josef: První Čech v Americe

Děj povídky s kriminální zaápletkou "První Čech v Americe" se odehrává v Čechách v 17. století.

Svoboda, Tomáš: SRNKY

Původní rozhlasová hra, která získala cenu Českého rozhlasu 3 - Vltava v rámci soutěže Ceny A. Radoka. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: Petr (Martin Myšička), Karel (Michal Zelenka), Patrik (Kamil Halbich), Aleš (Radek Holub), Sovová (Lucie Pernetová), Blanka (Valérie Zawadská), dirigent Bělohlávek (Jan Vlasák), srnka Šárka (Klára Jandová), srnka Soňa (Klára Sedláčková-Oltová), srnka Magda (Tereza Seidlová) a srnka Gábina (Eva Kodešová). (53 min.)

Hra "Srnky" Tomáše Svobody je absurdní komedie. Autor ji věnoval Václavu Klimentu Klicperovi a Rolandu Schimmelpfennigovi. V této komedii se sejdou čtyři velmi svérázní muži - dirigent Petr, mykolog Patrik, pracovník finančního úřadu Karel a vynálezce Aleš. Jejich životy, které se nám budou postupně odkrývat, jsou samy o sobě velmi zvláštní, ale posmutnělí hrdinové se nakonec sejdou v jednom brněnském paneláku a jejich osudy promění ...

Svobodová, Nina: Buonarroti

Povídka věnovaná "největšímu mezi umělci" Michelangelovi. Připravili Nella Mlsová a Jan Dvořák. Zvuk Jiří Václavíček. Hudební spolupráce Jiří Štusák. Účinkuje Pavel Novotný. Režie Pavel Krejčí. Připravil Hradec Králové. (29 min.)

Povídku neprávem zapomínané autorky české literatury dvacátého století Niny Svobodové - Buonarroti pro rozhlas upravili Nella Mlsová a Jan Dvořák. Povídka věnovaná "největšímu mezi umělci" Michelangelovi líčí jeho názorový střet s dalšími z velkých - oblíbeným Raffaelem a "čarodějem své doby" Leonardem da Vinci. Příběh zaujme nejen rušnou dějovostí, ale i pronikavými a stále aktuálními úvahami o smyslu umění. V režii Pavla Krejčího účinkuje Pavel Novotný, připravil Český rozhlas Hradec Králové.

Swift, Jonathan: Gulliverovy cesty

Desetidílná četba na pokračování. Z překladu Aloyse Skoumala připravila Daniela Jirmanová. V režii Tomáše Jirmana účinkuje Petr Houska. Mistr zvuku Hana Kovalová. Připravila Ostrava. (Délka jednotlivých dílů 14-15 min)

Fantastický cestopis Gulliverovy cesty irského spisovatele a kritika Jonathana Swifta, geniálního autora pamfletů, faráře, od r. 1702 doktora teologie a později děkana katedrály sv. Patrika v Dublinu, vyšel v rozšířeném vydání v roce 1735. Slavné dílo je syntézou parodie na dobrodružné příběhy z cest a satiry na lidskou společnost. V deseti předkládaných dílech četby čerpá autorka rozhlasové úpravy Daniela Jirmanová z méně známých dobrodružství u roztržitých učenců na Laputě i dalších prapodivných ostrovních společností, včetně society koňských intelektuálů.

Swift, Jonathan - eseje

Pojednání o dobrých způsobech a dobrém vychování

Pokyny služebnictvu

Skromný návrh, jak zabránit tomu, aby děti chuďasů nepřipadaly na obtíž rodičům a zemi, a jak to zaříditi, aby z nich měla veřejnost prospěch

Eseje irského satirika doby osvícenské. Z překladu Aloyse Skoumala připravila Marie Nováková. Účinkuje Dalimil Klapka. Režie Jaroslav Kodeš. Natočeno 2010. (13-14 min)

Geniálním autorem pamfletů byl Jonathan Swift. Jako publicista dokázal nestát na žádné straně a problém, o němž psal, vystihnout originálním a velmi sžíravým způsobem. Byl veden osvícenskými idejemi a jeho vliv nakonec vzrostl natolik, že se stal jakýmsi tribunem lidu. Předstihl svou dobu jak v úsilí o rovnost všech lidí, tak třeba v názorech na ženskou emancipaci.

Nejslavnějším Swiftovým pamfletem je "Skromný návrh, jak zabránit tomu, aby děti chuďasů nepřipadaly na obtíž rodičům a zemi, a jak to zaříditi, aby z nich měla veřejnost prospěch" - je napsaný s extrémně černým humorem. O příčinách jeho rozhořčení a pamfletického vzteku není mezi literárními historiky shoda. Někteří - a mezi nimi např. i George Orwell - ho vykládají jako osobnost ne zcela normální s maniakálními sklony. V opozici k těmto autorům jsou však střízlivé a věcné literární studie, které řadí Swifta do linie ironie, burlesky a parodie. Swift věci absurdně převrací, oddaluje a přibližuje i deformuje, ale svým psaním se vždy dovolává rovnováhy světa a rozumu.

Szczypiorski, Andrzej: Hloupá ženská

Povídka z tvorby známého polského prozaika.

Szymborska, Wislawa: Jarmark divů

Z knihy Konec a počátek z pera polské básnířky, esejistky, literární kritičky, překladatelky a také laureátky Nobelovy ceny za literaturu za rok 1996 čte Vilma Cibulková. (3 min)

Szymborska, Wislawa: Příspěvek ke statistice

Myšlenky polské autorky čte Vilma Cibulková. (4 min).

Szymborska, Wislawa: Sen

Z cyklu Sny - Slova ze sna a do snů. (4 min).

Szymborska, Wislawa: Srdci v neděli

Verše polské básnířky čte Věra Kubánková. (2 min)

Šabach, Petr: Jak potopit Austrálii

Petr Šabach (*1951) je autorem populárních knížek, jako jsou "Opilé banány" nebo "Hovno hoří". Jeho knihy se staly předlohou k mnoha filmům (Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý).

Šabach, Petr: Opilé banány

Tak trochu podroušené listování dílem žijícího klasika. Připravil Jan Halas. Účinkuje Matěj Hádek. V roce 2001 natočila režisérka Hana Kofránková (29 min).

Šalda, František Xaver: Povídka o perle Žetimě

Povídka s orientálním, skoro pohádkovým námětem.

F. X. Šalda byl významným českým literárním kritikem a esejistou konce 19. století a první třetiny 20. století. V jeho díle však můžeme najít i povídkovou tvorbu. Povídka o perle Žetimě nám může připadat, jako by vypadla ze souboru Příběhů tisíce a jedné noci.

Šalda, F. X.: Tažení proti svatému Václavu čili Zmatení jazyků a pojmů

Esej českého literárního kritika. Připravil Petr Turek. Účinkuje Otakar Brousek. Režie Vlado Rusko. (13min.)

Šiktanc, Karel: Sen o svatém Františkovi

Karel Šiktanc je přední český básník (*1928). Poslechnout si můžete jednu z jeho povídek.

Škvorecký, Josef: Trip do Česka

Osmidílná četba na pokračování. Rozhlasová úprava Vladimír Zajíc. Účinkují Jiří Ornest, Zdena Bittlová, Lenka Loubalová, Marta Zaoralová a Václav Dušek. Režie Pavel Krejčí. Připravil Hradec Králové. (Délka jednotlivých dílů 18-23 min.)

Šlejhar, Josef Karel: Muž se psem

Český naturalistický spisovatel (1864 - 1914).

Šrámek, Fráňa: Naše věrné milování

Povídka z dvacátých let minulého století.

Šrámek, Fráňa: Rorejsova vojna

Fráňa Šrámek - básník, dramatik, ale také autor drobných próz - zemřel 1. července 1952. O jeho nesmrtelnost se postaral i režisér Václav Krška filmovými adaptacemi Měsíce nad řekou či Stříbrného větru.

Šrámek, Fráňa: Trojlist

Tři povídky z prvních próz Fráni Šrámka (Lidské srdce, Před bouří, Životní moudrost).

Šrut, Pavel: Lichožrouti

Jen bloud by si mohl myslet, že ponožky se ztrácejí samy od sebe. Omyl. V každé domácnosti se najde lichožrout, – ne člověk a ne zvíře – který po staletí lidstvo provází a sužuje. Ponožky totiž žere, a dělá tak z párů „licháče“.

Text hltají především děti, ale (k potěše zejména dospělých) je protkán i různými slovními obraty a jazykovými hříčkami. Z knihy Pavla Šruta čte Barbora Hrzánová. (12 x 26-29 min.)

Štolba, Josef: Vodní družstvo

Český dramatik (1846 - 1930). Vodní družstvo je úsměvná komedie z konce 19. století.

Tachovský, Karel: Jak poradit panu králi

Rozhlasová hra "Jak poradit panu králi" o odpovědnosti těch, kterým je svěřena správa země, spojuje několik epizod z období vlády Václava IV., kdy vrcholí králův konflikt s příslušníky vysoké šlechty zformované v tzv. panskou jednotu. Těchto událostí se aktivně zúčastňují také význační vzdělanci své doby Smil Flaška z Pardubic a právník Ondřej z Dubé.

Hru nastudoval v roce 1989 vynikající režisér Josef Melč a výkvět českých herců, což je příslibem velmi dobrého posluchačského zážitku.

Tachovský, Karel: Vraždy z archivu

Seriál soudních případů "Vraždy z archivu" vznikl na podkladě skutečných kriminálních případů z 19. století, jejichž pachatelé stanuli před brněnským soudem.

Tajemná říše Inků

Předkolumbovská Amerika. Mýty a skutečnost. Inkové - jak žili a co nám po sobě zanechali. S historičkou Markétou Křížovou se vypravíme do Peru, za národem Slunce, do období, kdy se tam odehrávaly první střety dvou světů. Ve spisu Dobytí Peru, jehož autor byl sekretářem Francisca Pizarra a pamětníkem těchto událostí, listuje Stanislav Oubram. (29 min).

Tajná kaple Karla IV.

Získal Karel IV. svatý Grál? Co zakreslil architekt Mocker, dostavovatel Karlštejna, na zapomenutém náčrtku? Je možné, že by Karel IV., velký sběratel svatých relikvií, neusiloval o to, aby získal svatý Grál? Anebo ho měl a ukryl ho v tajné „třetí kapli“, která snad doplňuje dvojici jím vybudovaných posvátných kaplí – kapli Svatováclavskou v pražské katedrále a kapli svatého Kříže na Karlštejně? (70 min).

Autogramiáda s utajeným autorem českého mysteriózního thrilleru Třetí kaple, který vystupuje pod jménem Karel C. Grig. Účinkuje Lukáš Hlavica.

Teilhard de Chardin, Pierre: Chuť žít

Vybraná kapitola z "Chuti žít" má název "Úvahy o štěstí". Z překladu Jana Sokola připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (15 min).

Francouzský filozof Pierre Teilhard de Chardin žil v letech 1881 - 1955 a je pokládán za nejvýznamnějšího náboženského myslitele první poloviny 20. století. Ve svém originálním díle spojuje přednosti básníka, mystika, filozofa i exaktního přírodovědce. Byl katolickým teologem, filozofem přírody i paleontologem, který se významnou měrou podílel například na objevu tzv. pekingského člověka. Ve svém filozofickém díle usiloval o syntetický obraz místa člověka ve vesmíru a o sbližování moderní vědy s katolicismem. Nechtěl nikoho obracet na víru, to pokládal za příliš opovážlivé počínání. Před čtenáři svých knih rozvíjí především velkolepý obraz vesmíru, skutečného domova člověka. A v této souvislosti si samozřejmě klade otázku po smyslu lidské existence vůbec. O jeho knize "Chuť žít" bylo napsáno, že je to vlastně transfuze krve, neboť vlévá do žil křesťanů i nevěřících, především však zatvrzelých pesimistů, novou chuť žít.

Těsnohlídek, Rudolf: Příhody lišky Bystroušky

Sedmidílnou četbu na pokračování z nejživější knížky novináře, básníka a prozaika Rudolfa Těsnohlídka připravil Jan Skácel, čte Karel Höger.

Thákur, Rabíndranáth: Naplnění života

Z překladu Vincence Lesného připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (14 min).

Bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř, pedagog a filozof Rabíndranáth Thákur je nositelem Nobelovy ceny za literaturu z roku 1913. Naplnění života (Sadhana) je soubor nábožensko-filozofických úvah, které Thákur anglicky přednesl v zimě 1912-1913 ve Spojených státech a na jaře roku 1913 v Anglii.

Thoreau, Henry David: Walden čili Život v lesích

Josef Červinka čte 3 úryvky z knihy pod názvy "Walden", "Samota", "Zítřek". (3x cca 15 min).

Američan Henry David Thoreau (1817-1862) patřil k myslitelům, jejichž život se beze zbytku kryl s jejich myšlením a dílem. V březnu roku 1845 začal Thoreau žít samotářský život. Postavil si lesní boudu, která ho prý stála přesně 28 dolarů a 12,5 centu, a symbolicky na Den nezávislosti se do ní nastěhoval. Dva roky a dva měsíce takto strávil v okolí svahů Walden Pond. Toto období přirozeného života v těsném sepětí s přírodou později roku 1854 popsal v díle Walden. Byl přesvědčen, že na útěk od přírody musí současná společnost dříve či později doplatit, a to ztrátou vnitřní čistoty a samostatného způsobu myšlení.

Divokými lesy

Putování Mainskými lesy i stejnojmennou knihou Henryho Davida Thoreaua, kterou vydalo nakladatelství Paseka. Pěšky americkou divočinou, jak vypadala v polovině 19. století. Účinkuje Jiří Hromada (44 min).

Velmi vhodné jako prázdninová četba.

Tokarczuková, Olga: Běguni

Současná oblíbená polská autorka.
Běguni neboli poutníci, kteří se objevují v titulu úspěšného románu polské spisovatelky Olgy Tokarczukové (1962), byli příslušníci ruské pravoslavné sekty z 18. století, kteří věřili, že svět je dílem ďábla. Ten má prý největší moc nad lidmi, kteří stojí na místě, nepohybují se.