Převzato z G. B. Conte: Dějiny římské literatury (Praha 2003), str. 601 - 602.
Život: Sophronius Eusebius Hieronymus (sv. Jeroným) se narodil ve Stridonu v Dalmácii kolem r. 347 n. L, v r. 354 n. 1. přišel do Říma a studoval na nejlepších tamějších školách; jeho učiteli byli Marius Victorinus a Donatus, jeho spolužákem pak budoucí protivník Rufinus. Mnoho cestoval, zejména po Východě, kde se naučil řecky a kde byl vysvěcen na kněze. Po tři léta vedl též mnišský život v chalkidské poušti (mniši, příliš oddaní teologickým sporům, si jej však nezískali). V r. 382 n. 1. se vrátil do Říma, kde měl velký úspěch: papež Damasus si jej vybral za sekretáře, mnohé vznešené dámy si jej zvolily za osobního duchovního rádce a vytvořily tak okruh, který se inspiroval jeho učitelskou činností. Damasovou smrtí (384 n. 1.) rapidně poklesla Hieronymova autorita i prestiž a začaly se šířit závažné kritické hlasy o jeho asketických výstřelcích. V r. 385 n. 1. proto Hieronymus odešel z Říma na Východ, přičemž ho následovalo několik vážených žen, jež se svěřily jeho vedení. Díky jeho iniciativě byly založeny mužské i ženské kláštery, jeden z nich r. 389 n. 1. v Betlémě, kde Hieronymus strávil poslední období života a kde v r. 419 nebo 420 n. 1. zemřel.
Dílo: Hlavním Hieronymovým dílem, jež ovlivnilo celou západní kulturu, je jeho latinský překlad Bible, tzv. Vulgata. Máme také bohatou sbírku jeho listů, tři životopisy poustevníků, komentáře ke knihám Starého a Nového zákona, náboženské polemiky jako Apologia adversus libros Rufini (Obrana proti knihám Rufinovým, 3 kn.) a Contra Iohannem Hierosolymitanum episcopum (Proti Janovi, biskupu jeruzalémskému), jež se týká órigenovského sporu, dále Adversus Iovinianum (Proti Iovinianovi) o askezi a panenství, Adversus Vigilantium (Proti Vigilantiovi) o uctívání mučedníků, Dialogus adversus Pelagianos (Rozprava proti pelagiánům, 3 kn.) proti Pelagiově herezi a překlady křesťanských autorů z řečtiny. Pro studium literatury jsou zvlášť důležité dva spisy - Chronicon (Kronika), které překládá, rozšiřuje, a tak aktualizuje stejnojmenné řecké dílo Eusebiovo, s mnohými důležitými zprávami o antických latinských autorech, a De viris illustribus (O vynikajících mužích) se 135 biografiemi křesťanských spisovatelů, počínaje sv. Petrem a konče samotným Hieronymem.
Podrobnější rozbor Hieronymových děl najdete v Dějinách římské literatury
na stranách:
372,
373,
374.
Římská a latinská literatura
