Dē Diogene et Alexandrō Magnō

Alexander Magnus cum aliquandō Corinthī esset, ad Diogenem vēnit eumque interrogāvit, num quid vellet. „Faciam“, inquit, „quidquid volueris.“ Tum ille: „Nunc quidem paululum ā sōle.“ Pariter respōnsum atque hominem admīrātus Macedō dīxisse fertur: „Sānē, nisi Alexander essem, Diogenēs esse vellem.“

Poznámky: inquit (neúplné sloveso) říká, praví – quisquis, quidquid kdokoli, cokoli – nunc quidem nyní právě – paululum maličko, trochu (doplň: dēcēde) – pariter stejně – pariter…atque stejně…jako – fertur = dīcitur (na něm závisí vazba nominativu s inf.) – sānē opravdu, věru

Dē Alexandrō Magnō

Alexandrō, quī sē pācem cum Dārēō factūrum esse negāverat, Parmeniō dīxit: „Ego, sī Alexander essem, pācis condiciōnēs acciperem.“ Cui ille: „Ego quoque acciperem, sī Parmeniō essem.“

Poznámky: Dārēus, ī, m. Dareios (zde) III., perský král (336-330 př.n.l.) – pācem facere uzavřít mír – negō, āre, āvī, ātum tvrdit, že ne; říkat, že ne – Parmeniō, ōnis, m. Parmenión; vojevůdce Alexandra Velikého – cui = et ei – quoque též, i (klade se za zdůrazňované slovo)